A stejně jako Opera 9.50, o které jsem psal nedávno, mě i Firefox 3 velmi příjemně překvapil. A to jsem to čekal ještě méně než u Opery.

Co se velmi podařilo je vzhled. Defaultní téma je decentní, líbivé a přehledné. Posuďte sami.

Jako velká novinka byla proklamována změna adresního řádku tak, aby připomínal to, co znají uživatelé Opery. Pokud si pamatujete, že jste někdy měli otevřenou stránku, na které bylo něco o firefoxu a neznáte url té stránky, vůbec to nevadí – do adresního řádku napište firefox a vyberte si, která stránka to byla. Docela příjemná vlastnost.

Co mi na firefoxu vadilo nejvíc, byl vždy nepoužitelný správce stahování. Po stažení hodně souborů začal při začátku a konci stahování na několik vteřin zasekávat firefox. To by nyní mělo být vyřešeno a práce s přepracovaným správcem stahování by měla být komfortnější.

Doopravdy hodně se mi zalíbilo, jak vývojáři zapracovali na instalaci doplňků, rozšíření a motivů. Vše je ještě jednodušší a intutivnější než dříve a je to dobře, protože zrovna rozšíření jsou to, na čem firefox stojí i padá.

Tím se dostáváme k samotným rozšířením. Nyní jsou nabízena nejoblíbější rozšíření přímo ve správci doplňků a lze je přes něj i vyhledávat dle klíčových slov. Nestalo se mi, že by mnou používané rozšíření pro verzi 3 nebylo dostupné.

Poslední co mě zaujalo byla změna uložení hesla při vyplnění formuláře na webové stránce. Dřive vyskakovalo pop-up okno, ve Firefox 3 je změna a nad stránkou vyjede proužek jako například když chybí rozšíření nebo plug-in. Více viz obrázek.

Firefox 3 se doopravdy povedl a ač jsem to nečekal, musím uznat, že se vývojářům povedl velký krok kupředu, hlavně v oblasti použitelnosti. Vše se mi zdá daleko ergonomičtější a pro neznalé uživatele snadné na pochopení. Celkově mi Firefox 3 přijde i mnohem rychlejší, hlavně u AJAX aplikací. Pokud ještě používáte Firefox 2.x, určitě aktualizujte na verzi 3. Vyplatí se to.

V současnosti je na trhu několik hlavních browserů. IE ve verzi 7 s vylepšeným jádrem Gecko. Oproti IE6 je to několik příjemných změn. Ale stále to není žádná sláva. Dále je to Mozilla Firefox. Koncept browseru je docela sympatický. Jako základ dát pouze co nejjednodušší webový prohlížeč, který lze vypilovat k dokonalosti nespočetným množstvím pluginů a skinů. Navíc je tento prohlížeč o trošku svižnější než standard v systému – IE. Safari, konqueror a další na bází webkitu lze pominout. Zbývá Opera. Opera má vlástní jádro, je multiplatformní.

Co přináší navíc oproti hlavním konkurentům – IE a Firefoxu? Je to především rychlost. Opera je neskutečně rychlá. Doopravdy. Zobrazování stránek je svižné, poradí si i s velkým množstvím javascriptů a tam kde se ostatní browsery zadýchávají, Opera stále jede. Musím říct, že se vývojářům Opery povedla doopravdy povedená verze.

Na druhou stranu je pravdou, že Opera obsahuje pár chyb (některé už z minulých verzí) a je tak vidět, že tato verze byla vydaná trošku ve spěchu. Proč? Na světě je beta IE8 a každou chvilkou vyjde Firefox 3, některé distribuce linuxu (Ubuntu) ho již dávají do základní instalace, přestože se jedná o vývojovou verzi.

Tak co je nového a jaké staré nápady můžete očekávat. Samozřejmostí jsou záložky, komfortní prohlížení více stránek. Pokud Opera spadne nebo ji zavřete, pamatuje si poslední otevřené stránky a při dalším spuštění máte možnost je nechat otevřít. Užitečné. Firefox to kdysi neuměl a bylo nutné kvůli tomu doinstalovat plugin, nyní to je v základu. Užitečná funkce.

Pokud si otevřete novou záložku, uvítá vás okno rychlý přístup – jedná se ve své podstatě o 9 políček, kde každému můžete přiřadit webovou stránku. Poté se v políčku zobrazí miniatura stránky a vy se na ní kliknutím můžete dostat. Pro Firefox opět existuje plugin (např. speed dial).

Co vás upoutá na první pohled je celkem dobrý výchozí skin. Osobně nemám potřebu ho měnit, dívá se na to příjemně. Panel se záložkami je trochu do stylu Windows Vista, respektive s moderním glass efektem. Povedený.

Opera obsahuje integrovaného poštovního klienta, poznámky a správce stahování. Zvláště ten je oproti defaultnímu správci stahování firefoxu hodně kvalitativně dále. Opera vám dokonce stáhně i torrenty. Pokud nejste náruživý sosač, je příjemné si ojedinělý torrent stáhnout díky browseru a nemuset instalovat další aplikaci.

Určitě Operu vyzkoušejte, je to kvalitní browser, který nabízí doopravdy hodně možností. Navíc je rychlá a paměťové nenáročná. Tato verze se i přes jisté nedodělky hodně povedla.

Stačí si z webu stáhnout aktuální instalační balíček a nainstalovat. Instalace je standardně jednoduchá a po jejím proběhnutí lze server spustit. Dle mé zkušenosti je vše docela dobře nakonfigurováno, občas však do konfiguračních souborů budete muset sáhnout – a poté se vám hodí znalost konfigurace Apache.

Na server se dostanete na adrese 127.0.0.1 nebo localhost, což stačí prostě jenom napsat do webového prohlížeče. Hned si jistě všimnete, že VertrigoServ přináší i několik nástrojů, které určitě využijete – například ZendOptimizer nebo PhpMyAdmin, který určitě využijete pro správu databází. Mimochodem defaultní login je root a heslo vertrigo.

Nyní tedy stačí nakopírovat své php skripty do určeného adresáře a užívat si rychlosti vašeho domácího web serveru. A jaký je to adresář? Samozřejmě se do něj dostanete jedním kliknutím v menu, které vyjede po kliknutí na ikonku spuštěného VertrigoServ, ale jinak je to: C:\Program Files\VertrigoServ\www.

Firefox je webový prohlížeč (web browser), stejně jak třeba Internet Explorer, který většiná lidí zná a má ho spojený se slovem internet. V posledních letech se rozrostla konkurence na poli webových prohlížečů a vzniklo několik slibných projektů. Hlavním důvodem byla nedokonalost Internet Exploreru 6 a minimální snaha Microsoftu s tím něco udělat. Díky této konkurenci vyšla trochu splácaná verze Internet Exploreru, který již obsahuje prohlížení stránek v záložkách (tabech). To je velmi návyková věc.

V čem jsou hlavní výhody Firefoxu? Podle mého názoru jsou to tyto:

Bezpečnost

To jestli vás prohlížeč při prohlížení stránek ohrozí natáhnutím virů a spyware do počítače je velmi důležitá věc. Internet Explorer je součástí systému Windows a je do něj tak hluboce integrován, že dokonce otvírá i lokální složky (tedy vždy když klepnete na ikonku, otevře se vám standardně v Internet Exploreru). Dokážete si jistě představit, co všechno lze poté nakazit, když se přes prohlížeč dostane vir do systému.

Firefox není natolik integrován do systému a obecně se s ním všemu tomuto internetovému smetí lépe vyhnete. Obsahuje i nějakou kontrolu proti phishingu, ale abych byl objektivní – pokud je člověk blbec, ani zázračný prohlížeč mu nepomůže.

Rychlost

Rychlost byla prvotním impulsem, proč jsem hledal lepší prohlížeč. Samotný IE je líný až hrůza. Otevření nového okna byla otázka vteřin a já už jsem pomalu mlátil myší do stolu. Zkusil jsem Firefox a ten byl daleko svižnější. Navíc otevírání nových oken v tabech je neskutečně komfortní. Je pravda, že zapnutý Firefox s hodně otevřenými taby si vezme taky slušné množství paměti, ale subjektivně se mi zdá svižnější.

Není přeplácán funkcemi, které nevyužijete

Když stáhnete Firefox, dostanete základní instalační balíček po jehož nainstalování budete mít v PC funkční prohlížeč. Co víc si přát? Potřebujete speciální funkce? Doinstalujete si je z nepřeberného množství pluginů a vyberete si přesně ty, které potřebujete. Je to otázka pár kliknutí.

Firefox se stále vylepšuje

Firefox je stále ve vývoji a zlepšuje se. Brzy vyjde verze 3.0, která přinese řadu novinek a opraví spoustu chyb. Je pravda, že MS nyní pracuje na nové verzi IE 8, která by měla konečně přinést spoustu novinek a učinit z IE doopravdy kvalitní browser.

Firefox zobrazuje internetové stránky správněji

Pro uživatele je tato skutečnost pravděpodobně dost nerelevantní, ale pro webové vývojáře je důležitá. Nový IE 8 by měl podporovat standardy konsorcia W3C a tudíž se přiblížit alternativním prohlížečům. Tato výhoda není pro uživatele přínosná přímo, ale svou existencí donutí konkurenci na trhu (konkrétně Microsoft) zlepšit svůj produkt. A to je dobře pro všechny.

Rád bych upozornil, že PSPad lze využít i pro psaní javascriptů, PHP skriptů ale i programů v jazycích Java, C, Fortran a spousty dalších. V nastavení lze ke každému nastavit cestu ke kompilátoru a práci si tak velmi usnadnit.

Program lze využívat jako trochu komfortnější notepad (poznámkový blok) a nebo naplno využívat jeho možnosti. Nabízí správu projektu, což je věc, kterou oceníte při spravování více než jedné webové prezentace. Zároveň můžete pracovat přímo na ftp serveru – pokud někdy zkusíte, nechcete jinak.

Samozřejmostí je podpora tabů (více dokumentů v jednom okně). Program mimo jiné podporuje různé konverze malých písmen na velká, velkých na malá, kompresi html kódu nebo přeformátování CSS souboru. Dále je v něm obsažen validátor kódu, lorem ipsum generátor (generátor výplňkových textů) nebo nástroje pro práci s barvami (kapátko, etc). Snadno lze přepínat mezi různými druhy kódování textu. Samozřejmostí je kontrola pravopisu.

Pokud by vám nějaká funkčnost chyběla, k dispozici je spousta pluginů, kterými lze do programy doinstalovat nové funkce.

Program určitě stojí za vyzkoušení. Je zdarma, takže stahujte a zkoušejte.

Samozřejmě nezpochybňuji výukovou funkci notepadu. Je to vynikající způsob, jak si zafixovat tagy a naučit se psát webové stránky – notepad vám nic nedá zadarmo, vše musí být v hlavě. Ale i přesto, že bych dokázal napsat stránky v notepadu, nedělám to. Chybí v něm zvýrazňování syntaxe, což je základ, pokud se chcete rychle orientovat. Další věcí je bezbolestná práce s kódováním dokumentu, který zrovna píšeme. A jako poslední jsou taby neboli záložky aneb možnost mít otevřeno několik souborů v jednom programu a snadno mezi nimy přepínat. Toto jsou tři hlavní funkce, které notepad nemá a kvůli kterým nemá smysl ho používat. Zvláště když existuje rozumná náhrada.
Notepad++ je tak trochu vylepšený notepad. Všechny věci, které jsem popsal, že chybí na samotném notepadu, notepad++ umí. Navíc má spoustu dalších funkcí (hromadná oprava znaků, převedení znaků na backspace sekvence, hromadné převedení velkých písmen na malá a spousty dalších). I přes tyto funkce však stále zůstává textovým editorem, který pracuje se neformátovaným textem a nesnaží se být chytřejší než uživatel – nemění vám tedy text pod rukama podle toho, jak uzná za vhodné.

Stejně jako PSPad, i Notepad++ podporuje spoustu programovacích jazyků, pro nás je však důležité, že umí HTML, PHP a další. I když zrovna u těchto věcí týkajících se tvorby webových stránek jde spíše jen o zvýrazňování syntaxe než o propjení s kompilátorem…
Samozřejmě se dá Notepad++ velmi dobře konfigurovat a tak si ho můžete přizpůsobit plně svým představám. Velkou výhodou je velké množství pluginů, takže pokud vám v samotném programu nějaká funkce chybí, podívejte se po pluginech a je velmi pravděpodobné, že takový plugin bude existovat.

Program defaultně neobsahuje propracovanou správu projektů a možnost práce přes FTP. Proto ho doporučuji spíše pokud vytváříte menší projekty. Přestože se mi Notepad++ velmi zalíbil, PSPad mi stále přijde o něco lepší.

FTP protokol určitě využijete při uploadování webových stránek na server, takže pokud ještě nemáte svého oblíbeného klienta, určitě vyzkoušejte FilleZillu.

Zdrojové kódy a instalační balíčky lze stáhnout ze stránek projektu, pro linux doporučuji použít balíčkovací systém vaší distribuce – FileZilla v něm určitě bude. Samotná instalace je jednoduchá a není na ní co popisovat.

FileZilla klient

Po instalaci stačí kliknout na ikonku programu a už na vás vyskočí okno tohoto skvělého ftp klienta. Vše je dokonale přehledné a přizpůsobené funkčnosti.

V horní části okna můžete využít formulář pro rychlé spojení, což se hodí při připojování na nahodile získaný ftp server. Pro běžnou práci doporučuji vytvořit profil, je to otázka pár vteřin a spojení můžete do detailu nastavit.

Tohoto klienta používám už delší dobu a zatím jsem u něj nenašel žádná omezení, která by mi práci znepříjemňovala. Jako největší výhodu vidím existenci verze pro linux, což mi umožňuje pracovat s jedním ftp klientem na všech operačních systémech, které používám. Pro linux jsem ani lepšího ftp klienta neobjevil (pominu-li konzolové ftp klienty) – gftp a podobné filezille nesahají ani po kotníky.

FileZilla server

Nakonfigurovat server je už o něco složitějšího než spustit klienta a připojit se k serveru, ale věřím, že s tímto prográmkem to zvládnete i vy. Obecně opět stačí stáhnout instalátor (server je dostupný pouze pro Windows) a nainstalovat.

Pokud se vám server nenastartuje automaticky (při instalaci jste to nepovolili), najděte položku filezilla server v nabídce programů a spusťtě prvně start filezilla server a následně filezilla server interface, což je prográmek, kterým se napojíte na ftp server nakonfigurujete si ho. Lze v něm sledovat i kdo je připojen k ftp serveru a co stahuje. Většinou stačí odkliknout jeho první dialogové okno a on naběhne a připojí se – záleží to však na vašem nastavení. IP adresa serveru bude 127.0.0.1, tedy localhost. Tedy pokud tuto utilitku spouštíte na stejném PC, na kterém jste nainstalovali server.

FTP server má bohaté možnosti konfigurování, stačí si projít menu edit a uvidíte sami. Co však je potřeba nastavit pro alespoň nějaké fungování serveru jsou uživatelské účty. Klikněte na edit -> users a zda si založte nového uživatele, přiřaďte mu složku do které bude mít přístup a nastavte mu oprávnění (může prohlížet, mazat, zakládat soubory, etc). Po tomto jednoduchém nastavené již lze server používat.

Možnosti nastavení jsou opravdu bohaté a nemá smysl je zde popisovat, každý si najde, co potřebuje. Například lze každému uživateli (nebo skupině, viz dále) nastavit maximální rychlosti uploadu/downloadu (samozřejmě to jde nastavit i obecně pro celý server). Pokud bude na váš server přistupovat více uživatelů, je zde možnost zařadit je do skupin a vytvořit tím jistou hierarchii nastavení, což snadno umožní nastavit každému z nich přístup pouze tam, kam ho mají mít.

Tento skvělý a propracovaný FTP server doporučuji minimálně vyzkoušet. Má hodně co nabídnout a jeho konfigurace je snadná i pro člověka, který s konfigurací FTP serveru nemá žádné zkušenosti.