Že funguje reklamní slepota ví snad i Tvrdík a tak po chvilce radosti z vyretušovaných politiků usmívajících se na vás při cestě do práce, nastupuje spíš ignorace. S billboardy je to těžké – u většiny ani nepoznáte, zda jsou oficiální či je to nějaká recese.

Cenu za billboard volební kampaně dostává Jirka bojující proti plžům. Anticenu za počin této kampaně získává web cssdprotivam.cz. Takže je to šul nul. Oficiální web cssd.cz se soutěže nezúčastnil, protože nebylo jasné, zda ho nehackli komáři z Haló novin.

Virální marketing necháme stranou pro další článek, protože zde politici moc nebodovali a jasným vítězem zde je plebs. Takže co netradičního nám předveli magové v marketingových týmech politických stran?

ČSSD předvedla výborný trik s telemarketingem (bo – běžný občan; jp – Jirka Paroubek)

bo: „Haló?“

jp: „Dobrý den, tady Jiří Paroubek, znáte mě třeba z televizních vysílání pana Moravce. Mluvím s panem Novákem?“

bo: „Dobrý den, to jsem já. Co potřebujete?“

jp: „Počkejte, musím si ověřit vaší identitu. Mohl byste mi říct rodné příjmení vaší matky nebo vaše rodné číslo?“

bo: sdělí požadované informace

jp: „To jsem rád, že jsem Vás zastihl. Mám pro vás jedinečnou nabídku! Nechtěl byste mi dát u voleb hlas?

Myslím, že je docela zřejmé, že tento marketingový trik nevzešel z hlav marketingového týmu ČSSD, ale spíše od jejich amerických poradců. Doopravdy mě zaujaly reakce expertů v médiích, kteří toto telefonování hodnotili kladně. Sám si dokážu představit podobnou akci v USA, kde mají kandidáti (taky vás zklamal konec LOSTů?) trošku osobnější vztah s lidmi, než v ČR. Ale proč ne? Aspoň vybočili z průměru.

No a nakonec jsem si ponechal složenkovou akci TOP 09. Nápad rozhodně super, složenka je levná, pár jich rozeslat vás taky nezruinuje a jistota, že vás properou všechna média je skoro absolutní. Televize si najde pár stařenek, které brečí, že 100 klacků nemají a hned se týden nemluví o ničem jiném, než o TOP 09. Jestli se marketingově něco povedlo, tak jsou to složenky. Ale!

Upozornit na vzrůstající státní dluh je OK. Přepočítat na jednotlivé obyvatele taky OK. I když nepředpokládám, že jsme to všechno prožrali a trochu těch peněz ještě někde visí v podobě investic, ale stejně. Ale co už rozhodně OK není je fakt, že ten státní dluh občané nezpůsobili, ale že za to mohou právě politici, tedy celá ta parta, co by tenhle stát měla řídit. Nebo vám by přišlo fér, kdyby majitel krachující továrny poslal zaměstnancům složenky s rozpočítaným dluhem celého podniku?

A přestože to byl moc dobrý tah marketingově, za tohle velký palec dolů!

Byl bych nerad, kdyby předchozí článek vyzněl jinak, než jsem zamýšlel. Měl to být postesk nad zánikem poměrně dobrého reklamního systému a jeho nahrazení systémem pro prodej zpětných odkazů. To je pro mě osobně nepoužitelná služba, i když věřím, že hodně lidí to využije.

Je hezké, že v záplavě těch „podnikatelů“, jejichž biz plán je postaven na přeprodávání služeb/zboží a neplacení dodavatelům a následném vytunelování firmy, zde existuje i člověk, který se snaží dostát svým závazkům, i když je to těžké.

Rád bych Michalovi popřál, ať se mu podaří vyřešit celé to Directo a do budoucna štěstí na lepší programátory.

Ambice majitele Directo.cz byly obrovské a vytvořil nový systém – DirectoGlobal. Já osobně jsem snahu o průnik na globální trh moc neuvítal. Líbilo se mi, že Directo.cz se zaměřilo na ČR a ten maďarskej výběžek za Beskydama a dělalo to dobře.

A co čert nechtěl, k DirectoGlobal se dostal nějaký doopravdy šikovný programátor, který systém dokonale domršil, takže spousta základních věcí nefungovala – třeba pořádné vyhledávání v reklamách. Smutné taky bylo, že se nepřevedly stávající účty z Directo do DirectoGlobal. Navíc na konci roku 2009 se zbláznilo počítadlo a celý systém se zhroutil a s ním skončilo i DirectoGlobal.

Fakt, že to programátor naprogramoval takhle časově omezeně, byl asi majiteli znám. Programátor si pravděpodobně myslel, že konec světa nastane na přelomu let 2009 a 2010 a přišlo mu zbytečné to koncipovat na další dny, týdny či roky provozu. Osobně si asi dokážu představit, kvůli čemu ta chyba vznikla, ale nedokážu si představit, že někoho napadne to takhle naprogramovat.

Aby toho nebylo dost, pár měsíců před koncem provozu postihla DirectoGlobal celkem pěkná katastrofa (i když se někteří pokoušeli tvrdit, že to není možné) – tvrdý trest od Google za prodej reklamy (odkazů). Protože jsem odkazy nikde neprodával a na žádném webu jsem neměl žádnou link farmu, je zřejmé že snížení pageranku na všech webech zapříčinilo právě DirectoGlobal, které jsem tam jediné jako reklamní systém měl. Je to škoda, ale PageRank mě zrovna moc nerajcuje, takže mě to ani moc nemrzelo.

A pomalu se dostáváme do závěrečné fáze tohoto příběhu, kdy princ osvobodí princeznu a zabije draka. Vzniklo Directo.sk. Úplně nově napsaný systém, úplně nová koncepce. Neprodávají se reklamní prostory, prodávají se odkazy. Už nejde o počty prokliků, ale o pageranky. Už si nenastavíte cenu, ta je vypočítána fixně z poměru pageranku a sranku. Nikoho už taky nezajímá umístění odkazu, protože o prokliky přece nejde.

Aby se systém vyhnul penalizaci, umisťování odkazů se musí dělat manuálně. Což je poměrně velká nuda a je otázka, jestli za 0,8€/m (PR0, SR40) stojí za to otevírat textový editor a hledat v šabloně místo, kam se má nakopírovat odkaz.

Už vůbec nemluvím o tom, že se zase automaticky nepřevedly účty z DirectoGlobal na Directo.sk a že se mi dodneška nepřevedla ani provize z DirectoGlobal na Directo.sk, což bylo po ukončení DirectoGlobal slibováno a což byl taky jediný důvod, proč jsem se to rozhodl otestovat. Dokonce mi ani nepřišel mail o tom, že skončilo předplacené období zpětných odkazů a tak už mi nějaký týden běží na webu, aniž bych za ně dostal zaplaceno. A aby nebylo všem radostem konec, snížila se provize pro partnery z 90% na 50%.

Tím pro mě éra Directa končí. Z výborného reklamního systému se stalo něco, co je pro mě těžké specifikovat a u čeho nevidím ani cílovou skupinu, která by to mohla využívat. Nezbývá než čekat na nějakého kvalitního nástupce.

Konference je rozdělena do dvou dnů, první den probíhají workshopy, druhý den pak samotná konference. Musím pochválit perfektní organizaci celé akce.

Workshopy probíhaly v příjemném prostředí poblíž Times Square, což jsem měl kousíček od hotelu (ink48, výborný hotel – můžu jen doporučit). Když cestujete do NYC, jet lag je poměrně snesitelný. Je tam o 6 hodin méně než v ČR (já vím, je to dost nepřesné vyjádření, ale po dlouhé úvaze jsem ho zvolil jako nejpochopitelnější), takže ráno vstáváte později než obvykle a k večeru by mohla přijít únava dříve, ale pro lidi, kteří jsou zvyklí do noci vysedávat u počítače, to není žádný problém. Přinejhorším se to dá přechlastat.

Workshopy probíhaly v ranní a odpolední sekci, každý si mohl vybrat workshop, který mu vyhovoval. Já si na ráno zvolil WordPress Theme Development s Elliot Jay Stocks. Vybral jsem si ho hlavně kvůli Elliotovi, jehož práce se mi hrozně líbí a popravdě – jednou bych také chtěl spolupracovat třeba s Massive Attack. Celkem jsem se vyděsil, když workshop začal slovy: “Jsem designer a ne programátor, neumím ani prd v PHP, takže vám ukážu, jak dělám šablony pro WordPress bez znalosti PHP”.

Mé obavy ale během chvilky rozptýlil a celý workshop byl hodně přínosný – vlastně ukazoval jakým způsobem funguje jeho portfolio. Se smyškou (the loop) předváděl docela zajímavé kousky, takže PHP triků tam bylo dost Inspirativní ale byla jeho práce s custom fields. Docela dlouho jsme se také bavili o mikroformátech a jejich využití na webu. Přestože jsem zrovna od tohoto workshopu nečekal nic moc objevného, nakonec to bylo opravdu super.

Druhý workshop vedl Dan Rubin a týkal se typografie na webu. Asi nejlepší bylo rozebrání vertikálního rytmu textu a jeho správná aplikace za pomoci neabsolutních jednotek v CSS (em). Moc zajímavá věc, rozhodně jí věnuji nějaký článek, protože mám pocit, že snad žádný kodér v ČR o tomhle nemá ani páru – trošku přeháním, ale nikde jsem to zatím neviděl a nebo si toho nevšiml.

Nakonec jsme probrali možnosti použití fontů na webu – od jednoduchého image replacementu až po featury v CSS3. Když to hodně zjednoduším, tak image replacement je super na weby, kde není třeba dělat příliš mnoho nových textů –> tedy když to neznamená, že každý týden budu dělat nadpis v nějakém grafickém programu. Cufón (no flash) je výborné řešení pro hodně generovaného textu (i když může být viditelný problém s generováním stránek při použití na velké množství textu na stránce), jediná nevýhoda je nemožnost označení textu a jeho následné kopírování. Google moc dobře pozná co je text a Cufón pro něj není problém, takže se nebojte ho používat. Potom je spousta dalších řešení, každé funguje jen za určitých podmínek a při správné konstelaci hvězd, ale průlom ve webové typografii je TypeKit – docela dost lidí tam o něm slyšelo, pro mě to byla celkem novinka.

TypeKit je jedinečný v tom, že si na jejich webu vyberete, jaké písmo chcete, naklikáte si pár drobností (jaké znaky použít, atd) a vyjede vám kód, který nakopírujete do svých stránek a vše funguje. A funguje to na neuvěřitelném množství browserů, jsou tam vyřešeny všechny možné problémy, které byste jinak celý den googlovali a hlavně máte licenci k fontu pro použití na webu – pozor ale, font se vůbec nestahuje, návštěvníci vašeho webu si ho načítají ze serverů TypeKitu a těch je několik po celém světě a díky nějakému úžasnému algoritmu se vždy vybere ten nejlepší pro daného návštěvníka, takže by to nemělo zdržovat načítání webu. Je trochu problém pro designery, protože dostanete licenci k použití na webu, ale už si to nemůžete vyzkoušet v Photoshopu, což může být trochu frustrující

Písem v databázi je ohromné množství a TypeKit je dost levný (hlavně v porovnání s cenou jednotlivých fontů, nehledě na to, že jich valnou část ani na webu použít nesmíte – licence to nedovoluje), takže se na TypeKit určitě podívejte. Dan zmiňoval ještě další dvě podobné služby, ale TypeKit je dnes rozhodně nejlepší volba.

To byly workshopy, příště něco o samotné konferenci.

David Grudl napsal krásný článek a já s ním naprosto souhlasím. Stojí za přečtení!

Včera večer jsem byl na Live Diggnation v NYC a potkal jsem pár zajímavých lidí a debata se stočila i k našemu vztahu k Rusku a k sametové revoluci. Trochu mě přemohla nostalgie z toho výročí Bavili jsme se o tom, jak je starší generace poznamenaná nesvobodou. To je věc, která se nedá generalizovat, ale asi to tak do určité míry je. Z toho vyplývají ty věci, které mi na ČR vadí. Je to třeba velká uzavřenost lidí zde, takový chlad, který je z nich cítit. A je to pochopitelné, když třeba 40 let žili v režimu, kdy nemohli projevit svůj názor a nemohli třeba ani svým kamarádům svěřit své myšlenky, protože se báli persukece. A to jsou věci, které se reálně děly.

Ono je to těžké a já rozhodně nehodlám soudit lidi, kteří donášely. Když víte, že něco někde na někoho prásknete a budete se pak mít o něco lépe (ale stejně jako socialistický socky, to už je druhá věc) a nevidíte možnost nějaké společenské změny, je asi hodně těžké tomu odolat. Opravdu nevím, jak bych se choval v té době já, přece jenom jsem v tom nežil.

Vím, že mám občas černobílé vidění světa a že vše není jen černé nebo bílé, ale před revolucí nebylo vůbec nic lepší! David Grudl o tom hezky píše ve svém článku, takže to nebudu moc rozebírat.

Nástup komunistů k moci pomohl jen sockám, co žili ze dne na den. Opravdu si někdo myslí, že je něco špatného na osobní odpovědnosti? Lidé, co spořili, investovali do nemovitostí, všichni kdo se snažili svou pílí nezatěžovat společnost svými potřebami a žít si nezá- ti všichni přišli o svůj majetek, o svoje úspory. Kdyby před ‘48 všechno prochlastali a prohráli v kartách, byli by na tom lépe. Vážně si někdo myslí, že tohle je spravedlivá cesta? Já teda ne.

U nás byl nastolen reálný socialismus, kterého se dosáhlo po kolektivizaci soukromého majetku, finanční reformě atd. Takže naše společnost žila v reálném socialismu a směřovala ke komunismu. Ten vlastně nikdy nastolen nebyl, jen jsme se k němu přibližovali a bylo to čím dál horší.

Ani samotná myšlenka komunismu není hezká, je pouze utopická. Každý, kdo nad tím trochu přemýšlí, musí vědět, že unifikace není nic dobrého. A bez unifikace komunismus nastolit nejde. Překvapuje mě, že existují mladí lidé, kteří komunismus obhajují – chodí v oblečení s levicovou tématikou a je to projev vyčlenění se z mainstreamové společnosti. Dokážete pochopit, proč někdo, kdo chce být něčím zvláštní, kdo nechce zapadnout do mainstreamu, může podporovat unifikaci? Pochopil bych to u klasického středního proudu, který bere to, co je běžné (v určitém smyslu tedy unifikované), ale proč proboha zrovna levicový intelektuálové, kteří střední proud nikdy nebudou?

Je smutné, že si dnes málokdo uvědomuje ten strach, ve kterém lidé museli žít. Ano, všichni znají těch pár vykonstruovaných procesů, ale málokdo si uvědomuje, že se zde lidé normálně zabíjeli – a to jenom kvůli odlišnému politickému názoru. Nezažili jsme velké masakry na náměstích, jako v Číně, ale při demonstracích se do lidí normálně střílelo. Je to normální? Určitě ne. Policejní výslechy byly s použitím mučení, hodně lidí bylo na policejních stanicích umrtveno. To jsou věci, o kterých se nemluví, ale byly zde.

Ekonomicky byl komunismus pro ČR katastrofou. Když pomineme drobnosti jako nedostatek základních věcí, podívejte se na to, v jakém stavu naše země byla a bohužel v mnohém ještě je. Všechny baráky neopravené, všechno neudržované. Ano, dnes spousta soukromých majitelů kašle na nějaké památky a neopravuje je, ale to už je problém dnešních zákonů a toho, že si nevážíme kulturního dědictví.

Jsem rád, že jsem v tom zasraném socialismu nemusel žít a je mi upřímně líto lidí, kteří to zažili. 20 let je dlouhá doba a myslím, že se nám toho povedlo docela dost. Preference komunistů sice stále rostou, ale já věřím, že se takovýhle zrůdný systém už nevrátí.

Protože opět nemůžu spát, snažím se zabít čas brouzdáním po síti a přemýšlím na tím, zda ještě v útrobách internetu existuje ta punková svoboda, ta volnost. Cestou jsem narazil na hezké video. Chris Isaak vytvořil něco geniálního a tohle je podle mého názoru povedená výpověď. Enjoy.

Tohle všechno nažene lidi zpátky k počítačům a zpět do normálního pracovního tempa. O prázdninách bohužel všechno funguje tak na 50%. Tak tenhle rok je to za námi

SkyEurope krachuje. Levné letenky asi budou o trošku dražší, ale když někdo prodává milion letenek kus za 1€, tak se nedá čekat nic jiného.

Předčasné volby to mají nahnuté. Nemá asi smysl moc rozebírat pozadí celé této akce, je to všechno poměrně jasné a politici se chovají hystericky. I když poměrně dobře chápu proč, zvlášť když si vzpomenu na ta čísla, kolik měla stát volební kampaň na tenhle rok. Na druhou stranu by to znamenalo to, že nás může marketingový mág – Dimun – ještě chvilku těšit svými majstrštyky.

Včera jsem se zasmál u novin při čtení článku o kvalitě plakátů politické strany Libertas.cz. A hlavně vyjádření Vladimíra Železného ohledně hrubek na plakátu. Jeho tvrzení o tom, že tvar (“aby jste”), který použili na plakátu, je správný a jako ultrakonzervativní strana nebudou používat hovorové novotvary, které frčí v posledních patnácti letech, mi málem roztrhalo bránici. Je vidět, že se nepoučil z chyby Kateřiny Jacques a svou chybu odmítá tvrdohlavě přiznat.

Když už jsme u té Katky, tak to selháničko v Uvolněte se, prosím, bylo dáno tím, že formát pořadu je satirický s všudypřítomnou latentní agresí a pokud by se jí někdo zeptal normálně na ulici, tak by mu odpověděla. Osobně mi přijde normální, že člověk takový kraviny (co je biomasa) neví a problém bych neviděl ani v tom, že je to politička strany, která to propaguje. Přeci jenom je její funkce manažerská a proč by měla znát každou ptákovinu, když na to má své lidi. To beze srandy. Ale ohromně mi vadí, když někdo neumí přiznat, že něco neví. Ale asi je v zemi Všeználků těžké přiznat nevědomost.

Stranu libertas.cz jsem na netu nenašel (asi fungují pod libertas.eu, jako správný euroskeptici), na libertas.cz najdete partu lidí, kteří uvízli v době o několik století do minulosti.

Protože jsem se chtěl věnovat tomu plakátu, tak se k němu ještě vrátíme.

Ponechám tedy stranou zvýrazněné gramatické chyby. Může se to stát (na print grafice si ale myslím, že je to doopravdy hloupost), přesto je to dle mého hodně negativní dojem. Alespoň já jsem na to zatížen.

Zaměřmě se na fotku. Železný je na ní nastaven v hodně krkolomné a strojené pozici a je to bohužel vidět. Největším problémem ale je, že to evokuje plakát na kouzelnickou show. Huuu, nechám zmizet svoji sexy asistentku a bonusově ji probodnu mečem. Možná je to díky tomu, že plakát působí laciným dojmem.

Písmo, text, kurzíva, barvy. To všechno by se asi dalo snést. Řešení je – asi bych použil Řešením je (kosmetická úprava) a posunul bych to kousek dolů. Ale ta jednička! To je tedy výtvor designera! Jednička vytvořená podivným fontem, s vybledlou růžovou barvou (proč ne něco, co tu pozornost daleko víc upoutá?). Umístění je logické, ale ne příliš vkusně to zasahuje do té fotky. Asi bych se oprostil od dodržování linek a umístil bych ji trochu víc do rohu. Mělo by to ten efekt, že by vypadla z té rovnoměrné struktury a tím by se víc vypíchla.

No a ten text Jsme číslo je už doopravdy jen třešničkou na dortu.

Myslím si, že v dnešní době má šanci se nová strana prosadit a to díky marketingu. Vemte si třeba úspěch zelených v parlamentních volbách. A stačilo tak málo – rozhlásit fámu, že zelení se zelení díky předběžným odhadům preferencí do parlamentu dostanou, u lidí padl blok z toho, aby dávali hlasy straně, která nemá šanci (= vyhozený hlas) a šup šup zelení pěkně povyskočili.

Ale pokud strana půjde cestou, kterou zvolil libertas.cz, pak jsou to jen vyhozené prachy. Do příště si rozmyslím, co pro mě znamená to, že v libertas.cz se spojili V. Železný, V. Tlustý a J. Schwippel

Ano, mluvím o tom fenoménu, kdy za poslankyni Zubovou bojuje její boj manžel (třeba chodí házet zeleno-straníkům do jídla psí granule), Jakoubková zase jenom přikyvuje Zubové, za Schwippela zametá problémy pod stůl maminka a za Klause je likviduje Jakl. Kde je ta doba, kdy člověk vzal meč a šel si to vyřídit z očí do očí?

Holubová je pro kancelář prezidenta osinou v …tam, jak je na fotce hvězdička. Už dlouho se netají tím, že se jí Klaus moc nezamlouvá, dokonce si ještě dovolí chválit Havla a teď v několik rozhovorech řekla mimojiné, že se o Klausovi v Praze říká, že je homosexuál a že jí vadí arogance moci, v čemž je Klaus přeborník. Těžko říct, co se dotklo pana Jakla víc, ale jako správný hrdina z romantického filmu se bez bázně a hany vydává očistit jméno své lásky a pokořit nepřítele.

Každopádne je to příjemné zpestření jinak nudné situace na scéně politické soap opery, takže uvidíme, co nám přinesou další díly a já pevně věřím, že se pobavíme, tak jako tentokrát.

Ale to není to nejhorší. Když jel autem, tak jen vyhlížel přijíždějícího narušitele, ale kdyby jel vlakem, to by se teprve děly věci! S ním do kupé by nastoupilo dalších pět lidí, obestoupili by ho (!) a zákeřně by ho opili! Hrůza, co? No a to ještě nevíte to nejhorší. Až by byl sťatej pod obraz, tak by ho vyfotili a dali ho na určitou webovou stránku, aby ho zesměšnili! Tak tomu se říká hnus první třídy, chudák Honzík. Co by tomu řekla jeho maminka a rodinná stranická buňka v Horní dolní?

Podobné “hrůzy” by mi naháněli strach na ZŠ. Třeba, že by mi někdo nalil vodu do rozkroku, vyfotil mě na mobil a ukázal to všem mým kamarádům. Ale je vidět, že někteří lidé se těch problémů nezbaví celý život a já bych je tímto chtěl politovat a vyjádřit obdiv k tomu, co všechno pro nás dělají.

Jane, jsem doopravdy rád, že vás nikdo násilím neopil! Přeji hodně štěstí v boji proti těm zloduchům i v následujících letech.