Tím jsem trochu popsal situaci a nyní šup k té reakci. První, co mě naprosto udivuje, je fakt, že autor hází různými výzkumy a v článku na ně nevede ani jeden odkaz – za to je celý článek zaprasený intextovou reklamou (viz obrázek). Přijde mi to trochu smutné, když hypertext tohle provázání extrémně usnadnil, na druhou stranu chápu, že server asi nechce předávat PR (page rank) a uživatele jiným serverům (teda v případě, že za to nedostane cash).

Patentové spory

Patentové spory jsou doopravdy velkým problémem. Microsoft s pomocí patentů zaútočil na HTC (a další) – firmy, které na své smartphony dávali Windows Mobile a v proluce, kdy Windows Mobile byl naprosto nepoužitelný systém a než vznikl Windows Phone 7, začali do svých telefonů dávat Android. Licence na WP7 á $15, poplatek za použití patentů v Androidu áb $15. To už vypadá jako problém. A patenty nedrží jen Microsoft.

Pěkný úvod k patentové problematice je v dnešním článku na Lupě – i když se netýká Androidu, telefonů a nakonec ani těch známých patentů (ač si spousta lidí myslím, že Samsung nesmí prodávat svůj tablet v Evropě právě kvůli nim).

S těmi problematickými patenty je to tak, že platí jen na území USA – protože tam je možné je registrovat a Evropa je zatím neinkorporovala do právního systému a asi to nikdy neudělá. Krása patentů spočívá v tom, že si můžete patentovat nějakou blbost – jako třeba trojklik na myši. V ruce máte poměrně silný nástroj, proti všem, kdo tuhle funkci chtějí používat. Buď vám musí solit prachy, nebo to celé pošlete k soudu. Během trvání procesu dost pravděpodobně nebudete moct tu patentovanou funkčnost používat, nakonec ho vyhrajete, protože patent je moc obecný a soud ho zruší. Nic moc, co?

Má to nějaké výhody? Asi ano. Je totiž možné, že si konečně někdo uvědomí, že je to celé fraška a celý ten systém projde velkou obměnou. A vzhledem k tomu, že Google žádné patenty nenakupuje, to vypadá tak, že s tímhle asi trochu počítají.

Licenční poplatky a náklady na vývoj

Licenční poplatky souvisí s těmi patenty, nebudu to už dále rozebírat.

Náklady na vývoj. Tohle už je hodně zavádějící text. Výrobci telefonů si dělají často grafickou nadstavbu ke svým telefonům – může to pro ně být konkurenční výhoda, tzn. jedná se investici, která by se teoreticky měla projevit větším obratem a v ideálním případě i větším ziskem.

Android má ale tu výhodu, že je poměrně hodně otevřený a možnosti těchto úprav jsou pro firmy téměř neomezené. Troufám si tvrdit, že v menší míře budou výrobci customizovat i telefony s WP7. Nebude to už grafická nadstavba nad OS, ale budou to třeba lepší aplikace. U iPhonu se nic takového dít nebude – výrobce je jen jeden a nepotřebuje zaujmout odlišností.

Bezpečnostní díry

Tak prvně opravíme několik absurních tvrzení.

Záplatování systému se děje hůře než u konkurenčních platforem, opět je to proto, že Google jednoduše nemá android zcela pod kontrolou.Zdroj: http://mobil.idnes.cz/android-se-topi-v-potizich-muze-kvuli-nim-ztratit-dobyte-pozice-pw8-/mob_tech.aspx?c=A110802_165208_mob_tech_vok

Google má Android zcela pod kontrolou. Problém je na straně výrobců mobilních zařízení, kteří se rozhodnout pro starý typ telefonu nevydávat aktualizované verze OS. Ale tahle situace bude u všech OS – Apple to tak dělá a nebudeme si nalhávat, že s WP7 to bude jinak. Dokážete si snad představit, že s ohledem na rychlost vývoje hardware bude možné novou verzi systému (s opravenými bezp. chybami) provozovat na zařízení starém třeba 2 roky?

Pod kontrolou nemá ani aplikace. Schvalovací proces není tak přísný jako třeba u iOS a androidí programy tak často na uživatele svým autorům prozrazují spoustu dat, které by uživatelé dobrovolně prozradit nechtěli. Potíž je v tom, že ani z popisu toho, k čemu má aplikace přístup, nemusí uživatel nutně při instalaci poznat, jestli je pro něj program nebezpečný či nikoli.Zdroj: http://mobil.idnes.cz/android-se-topi-v-potizich-muze-kvuli-nim-ztratit-dobyte-pozice-pw8-/mob_tech.aspx?c=A110802_165208_mob_tech_vok

Google pod kontrolou aplikace nemá, přesto ale ty nebezpečné z Marketu po nahlášení stahuje. Schvalovací proces u iOS je přísný a poměrně autoritářský – když Apple rozhodne, že určitý druh aplikace ve svém Marketu nechce, tak se můžete na hlavu postavit a ta aplikace tam prostě nebude – je to třeba případ aplikace I am rich a dobře to dokumentuje několikaletá absence navigačního software.

Takže: všechny telefony jsou stejně zranitelné, v Android Marketu nebezpečné aplikace nebudou, volnost však máte v tom, že si můžete nainstalovat i aplikaci, co v Marketu není a tam už je to jiná situace. Systém vás ale několikrát poměrně drsně upozorní, že to není dobrý nápad.

Spousta verzí

Android je tedy hodně roztříštěný a vedle sebe existuje řada verzí systému v řadě podob. To není jednoduché ani pro programátory, natož pak pro uživatele.Zdroj: http://mobil.idnes.cz/android-se-topi-v-potizich-muze-kvuli-nim-ztratit-dobyte-pozice-pw8-/mob_tech.aspx?c=A110802_165208_mob_tech_vok

Pro programátory je to naprosto jednoduché. Vyberou si verzi API a prostě programují. Na starších verzích ta aplikace nepůjde, na novějších půjde. Jestli je nějaký problém, tak je to několik druhů rozlišení, pro které se aplikace musí připravit (pro iOS pouze dvě). Souvisí to opět s tím, že Android je otevřený a je dostupný na mnoha druzích telefonů, ne jenom na jednom.

Pro uživatele je to naprosto jednoduché. V marketu vidí jen aplikace, které jim na jejich verzi telefonu půjdou a ty si mohou stáhnout. Pro staré telefony nejsou aktualizaci na novou verzi systému, takže si musí koupit nový telefon. Stejně jako u Apple. Staré telefony prostě nezvládnou nové funkce telefonu. To je fakt, se kterým se musíme smířit a nebo koupit telefon bez OS.

Vysoké procento vrácených přístrojů

A tím se dostáváme k nejvtipnější části.

Vracejí je i nespokojení zákazníci, kterým se prostě přístroj po koupi nezalíbí. 30 až 40 % vrácených telefonů je opravdu vysoké číslo, třeba iPhone vrátí pouze 1,7 % zákazníků.Zdroj: http://mobil.idnes.cz/android-se-topi-v-potizich-muze-kvuli-nim-ztratit-dobyte-pozice-pw8-/mob_tech.aspx?c=A110802_165208_mob_tech_vok

A protože v článku chybí odkaz na výzkum, podle kterého je těch 30 – 40% v článku použito, jako první věc ho sem přidám. Když pomineme fakt, že to číslo je naprostá blbost, která nikde není podložená výzkumem a nebo metodikou, kterou se k výsledku došlo, tak možná stojí za to říct, proč má Android větší procento (a věřím tomu, že je) vrácených přístrojů než třeba iOS. Apple produkty jsou prostě luxusní a zpracované z velmi kvalitních materiálů – není to prostě lowend. Android je používaný také na vysoce kvalitních přístrojích, ale také na lowend telefonech s měkkými plasty a nekvalitním sklem na displeji. Takže pokud se má porovnávat míra vrácení přístrojů, příště by se to mělo dělat u podobných přístrojů. Takhle demagogicky používané (i tak z prstu vycucané) informace potom logicky snižují důveryhodnost média. Která je i bez toho dost nízká.

Zbytek už nemá smysl komentovat, přidám jen jeden problém Androidu, který je skutečný. Optimalizace. Android pořád žere hodně baterky a přestože každá verze Androidu je více optimalizovaná, nemyslím si, že tenhle problém někdy skutečné vyřeší.

V podstatě jde o poměrně jednoduchý (a několik tisíciletí starý) princip. Vyjednáte s obchodníkem výraznou slevu na jeho zboží s tím, že mu přivedete určitý (vysoký) počet zákazníků. Můžete tak dostat 50% slevu na steak v restauraci, pokud si ji na slevovém serveru s vámi koupí další pár set lidí. Pro restauraci se tak může zaplnit hluché období, kdy nechodí tolik lidí a nebo může získat nové zákazníky – ovšem pokud budou spokojení. Dle reakcí na internetu je však vidět, že obchodníci v tom ještě moc neumí chodit a potenciál téhle reklamní akce kolikrát nedokážou využít.

Když Tomáš Čupr (stojí za slevomat.cz) hovořil na Social Marketers Summit, bylo to pro mě trochu zklamání. Jeho přednáška byla poměrně vágní, bez konkrétních dat. Přesto jsem to chápal. Každým dnem vznikaly nové kopie Grouponu a nechtěl dávat zdarma své know-how kopírovačům. V poměrně zajímavém rozhovoru na lupě se můžete dočíst, že ke dnešnímu dni existuje zhruba 150 slevových serverů v ČR.

Co mě na tomhle ale fascinuje je jiná věc. Slevomat a Vykupto v ČR vznikly poměrně pozdě, Groupon už frčel docela dlouho. Objevily se vlastně v době, kdy médii prosvištěly informace o tom, že Google chce Groupon koupit za obrovské peníze. To tady v ČR těch 140 tupých kopírovačů slevomatu a vykupto nesleduje dění ve světe?

Každý den se objeví na českém internetovém blešáku několik poptávek kopií slevomatu a nebo skriptů na podobném principu, většinou za cenu 2 000 až 3 000 CZK. To je tady podnikatelské prostředí tak špatné, že žádný z těchto projektů nedokáže přijít s nějakou konkurenční výhodou? A jak si vůbec někdo může myslet, že s webem za 3 000,- CZK může konkurovat velkým hráčům typu slevomat? A když už to někdo chce dělat, proč radši nekontaktuje slevomat a nedělá mu obchoďáka?

Takže pokud někdo ze čtenářů má touhu udělat další kopii slevomatu, udělejte to jinak nebo lépe. Lépe to s investicí „do 5 000 tisíc od nějakého studenta nebo upravte existující skript“ nikdy neuděláte. Když vás nic nového nenapadne, udělejte slevomat pro nějaké malé město. Moc na tom netrhnete, ale velcí hráči do malých měst nepůjdou. A nebo nabídněte jiné produkty, než restaurace, hotely, masáže, jídlo a liposukce. Vemte si příklad třeba z AppSumo.

Přemluv bábu!

Dlouhá agresivní kampaň a vyhlídka na krásný konec ČR v socialistickém snu zapříčinily vznik mnoha virálních videí. Martha Issová a Jirka Mádl svůj názor vyjádřili celkem ostře, takže se jim podařilo prohnat tenhle klip mnoha médii a blogy. Bohužel nevyužili možnosti okopírovaného formátu a klip působil trochu nekonzistentně. Pro mě největší chybou bylo to, že neuvedli odkaz na původní video, které kopírovali. Přeci jenom v ČR zase tak známé nebylo. Z reakcí na toto video byl asi nejzajímavější konfrontační rozhovor se Švorcovou pro týden.

Samozřejmě se sluší odkázat i na originál, který vytvořila Sarah Silverman.

A nakonec reakci strany Zelených. Pěkná křeč v podání Šiklové a Lišky, tak by se dalo zhodnotit toto video. Naprosto zbytečná kravina, která ani nemusela vzniknout. Na koleni splácaná blbost bez nějaké vypovídající hodnoty, která se snaží přiživit na populárním videu mladé herecké dvojici. Za tohle video palec dolů.

Klipy politických stran

TOP 09 předvedla jeden z nejzábavnějších klipů. Kromě kvalitního zpracování se může pochlubit i velmi vtipným pošťouchnutím ostatních politických stran. Well done!

Vyměňte politiky

Iniciativa vyměňte politiky pro mě byla velmi příjemným překvapením. Pěkně zpracovaná písnička, hodně pěkně udělaná videa a spousta akcí na podporu iniciativy.

Nejzajímavější částí však byla videa slavných osobností. Pro zajímavost zde dávám jenom dvě, všechna můžete najít na youtube kanálu. Pěkně, moderně natočené, promyšlené a s myšlenkou. Tohle se vám povedlo!

Že funguje reklamní slepota ví snad i Tvrdík a tak po chvilce radosti z vyretušovaných politiků usmívajících se na vás při cestě do práce, nastupuje spíš ignorace. S billboardy je to těžké – u většiny ani nepoznáte, zda jsou oficiální či je to nějaká recese.

Cenu za billboard volební kampaně dostává Jirka bojující proti plžům. Anticenu za počin této kampaně získává web cssdprotivam.cz. Takže je to šul nul. Oficiální web cssd.cz se soutěže nezúčastnil, protože nebylo jasné, zda ho nehackli komáři z Haló novin.

Virální marketing necháme stranou pro další článek, protože zde politici moc nebodovali a jasným vítězem zde je plebs. Takže co netradičního nám předveli magové v marketingových týmech politických stran?

ČSSD předvedla výborný trik s telemarketingem (bo – běžný občan; jp – Jirka Paroubek)

bo: „Haló?“

jp: „Dobrý den, tady Jiří Paroubek, znáte mě třeba z televizních vysílání pana Moravce. Mluvím s panem Novákem?“

bo: „Dobrý den, to jsem já. Co potřebujete?“

jp: „Počkejte, musím si ověřit vaší identitu. Mohl byste mi říct rodné příjmení vaší matky nebo vaše rodné číslo?“

bo: sdělí požadované informace

jp: „To jsem rád, že jsem Vás zastihl. Mám pro vás jedinečnou nabídku! Nechtěl byste mi dát u voleb hlas?

Myslím, že je docela zřejmé, že tento marketingový trik nevzešel z hlav marketingového týmu ČSSD, ale spíše od jejich amerických poradců. Doopravdy mě zaujaly reakce expertů v médiích, kteří toto telefonování hodnotili kladně. Sám si dokážu představit podobnou akci v USA, kde mají kandidáti (taky vás zklamal konec LOSTů?) trošku osobnější vztah s lidmi, než v ČR. Ale proč ne? Aspoň vybočili z průměru.

No a nakonec jsem si ponechal složenkovou akci TOP 09. Nápad rozhodně super, složenka je levná, pár jich rozeslat vás taky nezruinuje a jistota, že vás properou všechna média je skoro absolutní. Televize si najde pár stařenek, které brečí, že 100 klacků nemají a hned se týden nemluví o ničem jiném, než o TOP 09. Jestli se marketingově něco povedlo, tak jsou to složenky. Ale!

Upozornit na vzrůstající státní dluh je OK. Přepočítat na jednotlivé obyvatele taky OK. I když nepředpokládám, že jsme to všechno prožrali a trochu těch peněz ještě někde visí v podobě investic, ale stejně. Ale co už rozhodně OK není je fakt, že ten státní dluh občané nezpůsobili, ale že za to mohou právě politici, tedy celá ta parta, co by tenhle stát měla řídit. Nebo vám by přišlo fér, kdyby majitel krachující továrny poslal zaměstnancům složenky s rozpočítaným dluhem celého podniku?

A přestože to byl moc dobrý tah marketingově, za tohle velký palec dolů!

Byl bych nerad, kdyby předchozí článek vyzněl jinak, než jsem zamýšlel. Měl to být postesk nad zánikem poměrně dobrého reklamního systému a jeho nahrazení systémem pro prodej zpětných odkazů. To je pro mě osobně nepoužitelná služba, i když věřím, že hodně lidí to využije.

Je hezké, že v záplavě těch „podnikatelů“, jejichž biz plán je postaven na přeprodávání služeb/zboží a neplacení dodavatelům a následném vytunelování firmy, zde existuje i člověk, který se snaží dostát svým závazkům, i když je to těžké.

Rád bych Michalovi popřál, ať se mu podaří vyřešit celé to Directo a do budoucna štěstí na lepší programátory.

Ambice majitele Directo.cz byly obrovské a vytvořil nový systém – DirectoGlobal. Já osobně jsem snahu o průnik na globální trh moc neuvítal. Líbilo se mi, že Directo.cz se zaměřilo na ČR a ten maďarskej výběžek za Beskydama a dělalo to dobře.

A co čert nechtěl, k DirectoGlobal se dostal nějaký doopravdy šikovný programátor, který systém dokonale domršil, takže spousta základních věcí nefungovala – třeba pořádné vyhledávání v reklamách. Smutné taky bylo, že se nepřevedly stávající účty z Directo do DirectoGlobal. Navíc na konci roku 2009 se zbláznilo počítadlo a celý systém se zhroutil a s ním skončilo i DirectoGlobal.

Fakt, že to programátor naprogramoval takhle časově omezeně, byl asi majiteli znám. Programátor si pravděpodobně myslel, že konec světa nastane na přelomu let 2009 a 2010 a přišlo mu zbytečné to koncipovat na další dny, týdny či roky provozu. Osobně si asi dokážu představit, kvůli čemu ta chyba vznikla, ale nedokážu si představit, že někoho napadne to takhle naprogramovat.

Aby toho nebylo dost, pár měsíců před koncem provozu postihla DirectoGlobal celkem pěkná katastrofa (i když se někteří pokoušeli tvrdit, že to není možné) – tvrdý trest od Google za prodej reklamy (odkazů). Protože jsem odkazy nikde neprodával a na žádném webu jsem neměl žádnou link farmu, je zřejmé že snížení pageranku na všech webech zapříčinilo právě DirectoGlobal, které jsem tam jediné jako reklamní systém měl. Je to škoda, ale PageRank mě zrovna moc nerajcuje, takže mě to ani moc nemrzelo.

A pomalu se dostáváme do závěrečné fáze tohoto příběhu, kdy princ osvobodí princeznu a zabije draka. Vzniklo Directo.sk. Úplně nově napsaný systém, úplně nová koncepce. Neprodávají se reklamní prostory, prodávají se odkazy. Už nejde o počty prokliků, ale o pageranky. Už si nenastavíte cenu, ta je vypočítána fixně z poměru pageranku a sranku. Nikoho už taky nezajímá umístění odkazu, protože o prokliky přece nejde.

Aby se systém vyhnul penalizaci, umisťování odkazů se musí dělat manuálně. Což je poměrně velká nuda a je otázka, jestli za 0,8€/m (PR0, SR40) stojí za to otevírat textový editor a hledat v šabloně místo, kam se má nakopírovat odkaz.

Už vůbec nemluvím o tom, že se zase automaticky nepřevedly účty z DirectoGlobal na Directo.sk a že se mi dodneška nepřevedla ani provize z DirectoGlobal na Directo.sk, což bylo po ukončení DirectoGlobal slibováno a což byl taky jediný důvod, proč jsem se to rozhodl otestovat. Dokonce mi ani nepřišel mail o tom, že skončilo předplacené období zpětných odkazů a tak už mi nějaký týden běží na webu, aniž bych za ně dostal zaplaceno. A aby nebylo všem radostem konec, snížila se provize pro partnery z 90% na 50%.

Tím pro mě éra Directa končí. Z výborného reklamního systému se stalo něco, co je pro mě těžké specifikovat a u čeho nevidím ani cílovou skupinu, která by to mohla využívat. Nezbývá než čekat na nějakého kvalitního nástupce.

Konference je rozdělena do dvou dnů, první den probíhají workshopy, druhý den pak samotná konference. Musím pochválit perfektní organizaci celé akce.

Workshopy probíhaly v příjemném prostředí poblíž Times Square, což jsem měl kousíček od hotelu (ink48, výborný hotel – můžu jen doporučit). Když cestujete do NYC, jet lag je poměrně snesitelný. Je tam o 6 hodin méně než v ČR (já vím, je to dost nepřesné vyjádření, ale po dlouhé úvaze jsem ho zvolil jako nejpochopitelnější), takže ráno vstáváte později než obvykle a k večeru by mohla přijít únava dříve, ale pro lidi, kteří jsou zvyklí do noci vysedávat u počítače, to není žádný problém. Přinejhorším se to dá přechlastat.

Workshopy probíhaly v ranní a odpolední sekci, každý si mohl vybrat workshop, který mu vyhovoval. Já si na ráno zvolil WordPress Theme Development s Elliot Jay Stocks. Vybral jsem si ho hlavně kvůli Elliotovi, jehož práce se mi hrozně líbí a popravdě – jednou bych také chtěl spolupracovat třeba s Massive Attack. Celkem jsem se vyděsil, když workshop začal slovy: “Jsem designer a ne programátor, neumím ani prd v PHP, takže vám ukážu, jak dělám šablony pro WordPress bez znalosti PHP”.

Mé obavy ale během chvilky rozptýlil a celý workshop byl hodně přínosný – vlastně ukazoval jakým způsobem funguje jeho portfolio. Se smyškou (the loop) předváděl docela zajímavé kousky, takže PHP triků tam bylo dost Inspirativní ale byla jeho práce s custom fields. Docela dlouho jsme se také bavili o mikroformátech a jejich využití na webu. Přestože jsem zrovna od tohoto workshopu nečekal nic moc objevného, nakonec to bylo opravdu super.

Druhý workshop vedl Dan Rubin a týkal se typografie na webu. Asi nejlepší bylo rozebrání vertikálního rytmu textu a jeho správná aplikace za pomoci neabsolutních jednotek v CSS (em). Moc zajímavá věc, rozhodně jí věnuji nějaký článek, protože mám pocit, že snad žádný kodér v ČR o tomhle nemá ani páru – trošku přeháním, ale nikde jsem to zatím neviděl a nebo si toho nevšiml.

Nakonec jsme probrali možnosti použití fontů na webu – od jednoduchého image replacementu až po featury v CSS3. Když to hodně zjednoduším, tak image replacement je super na weby, kde není třeba dělat příliš mnoho nových textů –> tedy když to neznamená, že každý týden budu dělat nadpis v nějakém grafickém programu. Cufón (no flash) je výborné řešení pro hodně generovaného textu (i když může být viditelný problém s generováním stránek při použití na velké množství textu na stránce), jediná nevýhoda je nemožnost označení textu a jeho následné kopírování. Google moc dobře pozná co je text a Cufón pro něj není problém, takže se nebojte ho používat. Potom je spousta dalších řešení, každé funguje jen za určitých podmínek a při správné konstelaci hvězd, ale průlom ve webové typografii je TypeKit – docela dost lidí tam o něm slyšelo, pro mě to byla celkem novinka.

TypeKit je jedinečný v tom, že si na jejich webu vyberete, jaké písmo chcete, naklikáte si pár drobností (jaké znaky použít, atd) a vyjede vám kód, který nakopírujete do svých stránek a vše funguje. A funguje to na neuvěřitelném množství browserů, jsou tam vyřešeny všechny možné problémy, které byste jinak celý den googlovali a hlavně máte licenci k fontu pro použití na webu – pozor ale, font se vůbec nestahuje, návštěvníci vašeho webu si ho načítají ze serverů TypeKitu a těch je několik po celém světě a díky nějakému úžasnému algoritmu se vždy vybere ten nejlepší pro daného návštěvníka, takže by to nemělo zdržovat načítání webu. Je trochu problém pro designery, protože dostanete licenci k použití na webu, ale už si to nemůžete vyzkoušet v Photoshopu, což může být trochu frustrující

Písem v databázi je ohromné množství a TypeKit je dost levný (hlavně v porovnání s cenou jednotlivých fontů, nehledě na to, že jich valnou část ani na webu použít nesmíte – licence to nedovoluje), takže se na TypeKit určitě podívejte. Dan zmiňoval ještě další dvě podobné služby, ale TypeKit je dnes rozhodně nejlepší volba.

To byly workshopy, příště něco o samotné konferenci.

David Grudl napsal krásný článek a já s ním naprosto souhlasím. Stojí za přečtení!

Včera večer jsem byl na Live Diggnation v NYC a potkal jsem pár zajímavých lidí a debata se stočila i k našemu vztahu k Rusku a k sametové revoluci. Trochu mě přemohla nostalgie z toho výročí Bavili jsme se o tom, jak je starší generace poznamenaná nesvobodou. To je věc, která se nedá generalizovat, ale asi to tak do určité míry je. Z toho vyplývají ty věci, které mi na ČR vadí. Je to třeba velká uzavřenost lidí zde, takový chlad, který je z nich cítit. A je to pochopitelné, když třeba 40 let žili v režimu, kdy nemohli projevit svůj názor a nemohli třeba ani svým kamarádům svěřit své myšlenky, protože se báli persukece. A to jsou věci, které se reálně děly.

Ono je to těžké a já rozhodně nehodlám soudit lidi, kteří donášely. Když víte, že něco někde na někoho prásknete a budete se pak mít o něco lépe (ale stejně jako socialistický socky, to už je druhá věc) a nevidíte možnost nějaké společenské změny, je asi hodně těžké tomu odolat. Opravdu nevím, jak bych se choval v té době já, přece jenom jsem v tom nežil.

Vím, že mám občas černobílé vidění světa a že vše není jen černé nebo bílé, ale před revolucí nebylo vůbec nic lepší! David Grudl o tom hezky píše ve svém článku, takže to nebudu moc rozebírat.

Nástup komunistů k moci pomohl jen sockám, co žili ze dne na den. Opravdu si někdo myslí, že je něco špatného na osobní odpovědnosti? Lidé, co spořili, investovali do nemovitostí, všichni kdo se snažili svou pílí nezatěžovat společnost svými potřebami a žít si nezá- ti všichni přišli o svůj majetek, o svoje úspory. Kdyby před ‘48 všechno prochlastali a prohráli v kartách, byli by na tom lépe. Vážně si někdo myslí, že tohle je spravedlivá cesta? Já teda ne.

U nás byl nastolen reálný socialismus, kterého se dosáhlo po kolektivizaci soukromého majetku, finanční reformě atd. Takže naše společnost žila v reálném socialismu a směřovala ke komunismu. Ten vlastně nikdy nastolen nebyl, jen jsme se k němu přibližovali a bylo to čím dál horší.

Ani samotná myšlenka komunismu není hezká, je pouze utopická. Každý, kdo nad tím trochu přemýšlí, musí vědět, že unifikace není nic dobrého. A bez unifikace komunismus nastolit nejde. Překvapuje mě, že existují mladí lidé, kteří komunismus obhajují – chodí v oblečení s levicovou tématikou a je to projev vyčlenění se z mainstreamové společnosti. Dokážete pochopit, proč někdo, kdo chce být něčím zvláštní, kdo nechce zapadnout do mainstreamu, může podporovat unifikaci? Pochopil bych to u klasického středního proudu, který bere to, co je běžné (v určitém smyslu tedy unifikované), ale proč proboha zrovna levicový intelektuálové, kteří střední proud nikdy nebudou?

Je smutné, že si dnes málokdo uvědomuje ten strach, ve kterém lidé museli žít. Ano, všichni znají těch pár vykonstruovaných procesů, ale málokdo si uvědomuje, že se zde lidé normálně zabíjeli – a to jenom kvůli odlišnému politickému názoru. Nezažili jsme velké masakry na náměstích, jako v Číně, ale při demonstracích se do lidí normálně střílelo. Je to normální? Určitě ne. Policejní výslechy byly s použitím mučení, hodně lidí bylo na policejních stanicích umrtveno. To jsou věci, o kterých se nemluví, ale byly zde.

Ekonomicky byl komunismus pro ČR katastrofou. Když pomineme drobnosti jako nedostatek základních věcí, podívejte se na to, v jakém stavu naše země byla a bohužel v mnohém ještě je. Všechny baráky neopravené, všechno neudržované. Ano, dnes spousta soukromých majitelů kašle na nějaké památky a neopravuje je, ale to už je problém dnešních zákonů a toho, že si nevážíme kulturního dědictví.

Jsem rád, že jsem v tom zasraném socialismu nemusel žít a je mi upřímně líto lidí, kteří to zažili. 20 let je dlouhá doba a myslím, že se nám toho povedlo docela dost. Preference komunistů sice stále rostou, ale já věřím, že se takovýhle zrůdný systém už nevrátí.

Protože opět nemůžu spát, snažím se zabít čas brouzdáním po síti a přemýšlím na tím, zda ještě v útrobách internetu existuje ta punková svoboda, ta volnost. Cestou jsem narazil na hezké video. Chris Isaak vytvořil něco geniálního a tohle je podle mého názoru povedená výpověď. Enjoy.

Tohle všechno nažene lidi zpátky k počítačům a zpět do normálního pracovního tempa. O prázdninách bohužel všechno funguje tak na 50%. Tak tenhle rok je to za námi

SkyEurope krachuje. Levné letenky asi budou o trošku dražší, ale když někdo prodává milion letenek kus za 1€, tak se nedá čekat nic jiného.

Předčasné volby to mají nahnuté. Nemá asi smysl moc rozebírat pozadí celé této akce, je to všechno poměrně jasné a politici se chovají hystericky. I když poměrně dobře chápu proč, zvlášť když si vzpomenu na ta čísla, kolik měla stát volební kampaň na tenhle rok. Na druhou stranu by to znamenalo to, že nás může marketingový mág – Dimun – ještě chvilku těšit svými majstrštyky.