Jedinkrát jsem na tuto velmi snadnou věc použil plugin. Bylo to u WordPressu a díky onomu pluginu mi stránky na 3 dny vypadly z analýz, takže pluginům už raději nevěřím. Na co se taky mořit s hledáním, instalací a zprovozněním pluginu, když potřebujeme do stránek nakopírovat kód vygenerovaný Google Analytics?

Takže budeme potřebovat PunBB a také profil na Google Analytics. Po vytvoření profilu stránek se objeví box s Analytics kódem, takže si ho někam zkopírujeme. Kód musíme vložit do souboru (v punBB) main.tpl. Nachází se v /include/template/main.tpl. Dle doporučení Google ho vložíme těsně před tag </body>.

PunBB je doopravdy samo o sobě velmi rychlé, Google Analytics ho ale trošičku zpomalí. Ale pokud Google Analytics používáte, tak jste na to asi zvyklí;-)

PunBB je oproti tomu doopravdy maličké diskuzní fórum, přesto zvládne vše potřebné a co nezvládne, to není těžké doprogramovat. Nebo hledat mezi existujícími pluginy, existuje jich také celá řada. Instalací punBB získáte velmi rychlé a flexibilní diskuzní fórum.

Problémem není ani lokalizace, češtinu lze stáhnout na stránkách projektu. Respektive budete přesměrováni na české stránky o punBB, které také stojí za zmínku.

Na zmiňovaných stránkách najdete mimojiné i spoustu rozšíření a vzhledů (témat), díky čemuž si fórum můžete přizpůsobit svým představám.

PunBB rozhodně doporučuji, minimálně vyzkoušet.

A přestože tam bez ladu a skladu leží kusy skriptů, web je víceméně statický. Nebo alespoň z velké části. Každopádně všechny stránky jsou prosté html. Takže při požadavku na přidání nové stránky vás čeká otevření zhruba 50 souborů, ve kterých se všude opakuje stejná hlavička a menu a patička a další části webu, které se nemají měnit. No a do toho krásného menu do všech 50 stránek je nutné vložit všude odkaz na tu novou stránku. A vše je samozřejmě naprosto nepřehledné, takže pravděpodobnost, že uděláte chybu je vyšší, než byste chtěli.

Takovéto weby se dělaly v 90. letech. Možná. Optimistický webdesigner něco takového nečeká a bohužel takových bastlů je všude plno.

Tak co s tím řešením na míru?

Úvod byl o odstrašujících příkladech webů, ale článek by se měl týkat spíše porovnání opensource a řešení na míru v oblasti CMS. Řešení na míru je perfektní a drahá záležitost. Alespoň pokud vám to dělá člověk, který se v této oblasti orientuje. Dostanete relativně funkční CMS. Relativně říkám proto, že tento způsob je náchylný na správný návrh aplikace. Vlastně je to nejdůležitejší část. Pokud vývojář navrhne aplikaci špatně, následují dvě možnosti. Buď se systém přepíše, aby vyhovoval a nebo se z něj stane odstrašující sbírka hnusného kódu.

A samotný návrh není snadnou záležitostí, zvláště když klienti kolikrát neví, co vlastně chtějí. Přidávají nové a nové funkce a mění účel aplikace během programování. Kolikrát se stane, že navrhnete aplikaci správně podle zadání, naprogramujete jí a ona je skvěle funkční a klientovi naprosto vyhovuje. Akorát pak zákazník přijde s tím, že by bylo dobré, kdyby to umělo ještě tohle. A tohle už se vám do aplikace těžko podaří implementovat, protože jste s tím na začátku (při návrhu) nepočitali. Tak buď se složitě upraví návrh a přepíšou zdrojové kódy a nebo se vydáte lákavější a snazší cestou – nějak se to tam dobastlí. A touto cestou přímo do pekel se vydá většina řešení na míru.

Ze své zkušenosti vím, že na začátku to vypadá skvěle. Najme se firma, udělá návrh, naprogramuje aplikaci. Navrhne vše dle MVC a krásně na tom postaví web. Bohužel, kód se nekomentuje. Nějaký rok to funguje a vy budete chtít úpravy. Původní firma buď nemá čas, neexistuje a nebo vás majitel nemá rád, protože jste mu přefikl manželku. Inu, najme se externista. Ten dlouho hledá v kódu, jak to vlastně funguje a pak tam ty funkce nějak dobastlí. Většinou dopíše nějaké PHP funkce přímo do šablon, takže celé MVC se může jít zahrabat. A protože měl docela ucházející přítelkyni, příště ho taky nebudete pro nějaké úpravy využít. A tak se to pořád opakuje, až je z celé aplikace něco, čemu nerozumí vůbec nikdo a všichni se bojí do kódu nějak zasáhnout, protože nikdo vlastně neví, jak to funguje.

A opensource?

Když takhle doděláváte věci do čtvrtého webu, který už před vámi upravovali 3 lidé a už jste se krásně naučili šílený smích, překvapí vás, že další web běží na opensource. Je to třeba Drupal, WordPress, Joomla! nebo cokoliv jiného. Tyhle systémy jsou dokumentované, pro všechno existují nějaké pluginy a není těžké se zorientovat v kódu. Opensource v takové chvíli vypadá jako zázrak.

Stejně jako všude, někdy se hodí použít to a jindy ono. Řešení na míru nelze zatracovat úplně, jsou situace, kdy je ideální a použítí opensource by bylo naprosto nevhodné. Pokud ale chce klient do systému investovat méně peněz a nepředpokládá se, že mu to celý život budete upravovat vy, opensource je lepším řešením. Pak totiž stačí najít někoho, kdo rozumí danému opensource řešení a nechat si od něj web rychle a snadno upravit.

Pokud jste nikdy neupravovali již běžící weby, asi si optimisticky myslíte, jak krásný svět ohledně webových řešení je, ale realita je jiná a krutá. Budete pak rádi za weby, které na běží na opensource, uvidíte.

Instalace

Instalace tohoto CMS odpovídá celkové propracovanosti tohoto CMS – je neskutečně snadná. Z českých nebo oficiálních stránek si stáhněte balíček se soubory Drupalu. Aktuální verze je 6.2. Soubory rozbalte na server a zadejte do prohlížeče cestu ke složce se soubory. Já jsem instaloval Drupal na lokálním serveru (VertrigoServ), tudíž jsem soubory nahrál do složky C:/Program Files/VertriGoServ/www/drupal/ a do prohlížeče poté zadal 127.0.0.1/drupal (vše je nahráno v podsložce /drupal). Myslím, že z tohoto příkladu je zřejmé, jak na to – na vzdáleném hostingu je to analogické).

Pokud chcete instalovat v češtině, stáhněte si lokalizační soubory.

Ve druhém kroku vyplníte přístupové údaje k databázi. Pokud máte vlastní server, měli byste je znát. Při využívání hostingu je pravděpodobně najdete v jednom z prvních emailů, který vám přišel od poskytovatele hostingu. V rozšířeném nastavení si můžete nastavit prefix tabulek, které bude využívat Drupal. Hodí se to, pokud v jedné databázi budete mít tabulky více CMS – snadno pak odlišíte, která patří kterému CMS.

V posledním kroku už zadáte jenom požadovaný název stránky (dá se později snadno změnit) a uživatelské jméno a heslo administrátora. Po odsouhlasení je vše hotovo a vy se můžete podívat na váš čerstvě nainstalovaný Drupal.

Administrace

V levém menu máte možnost přístupu do administrace. Administrace je vzhledem k množství funkcí komplexní a pokud ji vidíte poprvé, může vám připadat složitá. Pravdou je, že si na ní rychle zvyknete. Většina funkcí je rozřazena logicky a snad nikdy se vám nestane, že byste nějaké nastavení nemohli najít.

Z administrace vás z počátku asi nejvíce bude zajímat položka themes, kde lze změnit styl (skin) stránek. Pro defaultní téma lze snadno změnit barevnou kombinaci.

Po kliknutí na create content pak lze snadno vytvářet nové stránky nebo zápisky.

Samotná instalace je doopravdy hodně snadná a automatizovaná, zvládnutí administrace pak zabere více času, ale jistě si s tím poradíte.

Instalace

Stáhněte si TextPattern a archív rozbalte na server. Pokud pracujete na localhostu, do prohlížeče zadejte něco jako localhost/slozka_kam_jste_umistili_textpattern, analogicky postupujte i pokud pracujete na vzdáleném serveru. Protože CMS není nainstalován, v prohlížeči se vám vypíše chyba s odkazem na instalaci. Klikněte na odkaz. V dalším kroku vyberte jazyk a potvrďte.

Nyní budete muset vyplnit přístupové údaje k databázi. Pokud máte vlastní server, určitě je budete znát. Pokud někde hostujete, najdete je většinou v administraci k hostingu nebo v jednom z prvních mailů od poskytovatele hostingu.

Následující krok je asi nejsložitější. Musíte zkopírovat text z označeného políčka a uložit ho do souboru config.php do /textpattern/ na serveru.

V posledním kroku si vytvoříte svůj uživatelský účet. Nic složitého. Po odeslání máte možnost přejít do administrace.

Administrace

Administrace je trošičku nepřehledná, může za to zvolený grafický styl, který není ani moc hezký. Každopádně se na to dá po chvilce zvyknout. Stačí si tedy nastavit kategorie, uživatele a už můžete publikovat. Po instalaci web nevypadá nejlépe, defaultní šablona je poměrně jednoduchá, ale nic vám nebrání ji předělat tak, aby vám vyhovovala.

TextPattern je poměrně zajímavý CMS a určitě stojí za to ho vyzkoušet. Je velmi jednoduchý, ale přiznejme si – kdo využívá víc funkcí než TextPattern nabízí?

Smyčka ve wordpressu slouží k zobrazovaní každého z uložených článků, je to tedy ten nejdůležitější prvek v celém systému – pokud tedy vaše stránky stavíte na kvalitních textech. Hned na začátek ukážu příklad jednoduché smyčky – převzato ze stránek wordpressu. Jedná se o jednoduchý index.php, kdy se celá stránka skládá z hlavičky, poté těla stránky tvořeného právě zmiňovanou smyčkou (v kódu je to vše mezi if a endif;), postranní lištou (nedávno jsem psal článek o tom, jak využít widgety ve wordpress šablonách, což se pro postranní lištu výborně hodí) a patičkou. Struktura je tedy velmi jednoduchá.

<?php
get_header();
if (have_posts()) :
   while (have_posts()) :
      the_post();
      the_content();
   endwhile;
endif;
get_sidebar();
get_footer();
?>

Pokud ovládáte alespoň základy programování, je vám jistě jasné, jak smyčka funguje. Celá by se dala interpretovat takto: Pokud existuje příspěvek (toto je v kódu položka if), tak začni vypisovat (toto je část kódu uvozená slovem while, tento cyklus končí, pokud se zjistí, že již neexistuje žádný další příspěvek) příspěvky v tomto tvaru (the_post();the_content(); – o těchto funkcích bude plánovaný seriál).

Jednoduché, že? Asi vás napadlo, že by šlo jistě využít konstrukce else nebo if-else a máte pravdu. Možnosti smyčky se nám rozšiřují.

<?php if (have_posts()) : ?>
...
<?php else : ?>

<p>Nenalezen žádný článek.</p>
<?php endif; ?>

Ve výše ukázaném příkladě je vidět využítí else s možností vypsání alternativního textu v případě nenalezení ani jednoho článku k vypsání. Samozřejmě je možné místo vložení tagu <p> použít includování .php souboru nebo cokoliv jiného. Nutno ještě podotknout, že ve druhém případě byl každý řádek pro přehlednost zapsán mezi <?php ?>, což však není podmínkou, můžete si vybrat který zápis vám více vyhovuje (kombinovat mezi stylem prvního příkladu a druhého příkladu.

Složitější podmínky ve smyčce

Ukážeme si na jednoduchém příkladu s výpisem položek, který se bude lišit podle toho, ve které kategorii se nacházíme. Pokud pochopíte tento základ, nebude problém analogicky podmínky vytvářet pro konkrétní situace. Pro vytváření podmínek je důležité znát možnosti funkcí systému wordpress. V příkladu využiji pouze jednu – is_category(). Ta vrací true (tedy pravdivostní hodnotu), pokud zvolená kategorie souhlasí s číslem kategorie uvedeným v závorkách. Více o syntaxi a obecně funkcích ve wordpress tématech bude následovat nebo vyhledejte na webu. Příklad byl opět převzat z výše zmíněného webu.

<?php if (is_category('3') ):
 // we're in the Plants category, so show a plant ?>
 <img src='/images/plant.png' alt='a plant' />
<?php } elseif (is_category('4') ):
 // we're in the Flowers category, so show a flower ?>
 <img src='/images/flower.png' alt='a pretty flower' />
<?php endif; // end the if, no images for other other categories ?>

Zde je velmi jednoduše vidět, jak funguje if-else konstrukce. Pokud se nacházíme v kategorii 3, zobrazí se obrázek číslo jedna, pokud se nacházíme v kategorii 4, zobrazí se obrázek číslo dva. Snadné, že? Říkáte si, jak to souvisí se smyčkou? Tento kód můžete použít kdekoliv ve smyčce, ale když teď víte, jak používat podmínky, určitě pro vás nebude problém, použít je i přímo v kódu smyčky. Použiji opět první příklad a trochu ho upravím.

<?php
get_header();
if (have_posts()) :
   while (have_posts()) :
      if (is_category('4')) :

        the_post();
        the_content();

      else :

        ?>

        <p>libovolná akce když není příspěvek ze 4. kategorie</p>

        <?php

      endif;
   endwhile;
endif;
get_sidebar();
get_footer();
?>

Ve výše zmíněním příkladě vidíte, že ve smyčce je zabudovaná podmínka, která zajistí, že se zobrazí jenom články ze 4. kategorie a pokud článek není ze 4. kategorie, vypíše se odstavec (tag <p>) s informativním textem, což sice není asi zrovna v praxi použitelné, ale zase názorné. Pokud celou konstrukci else vynecháte, budou se vypisovat pouze příspěvky ze 4. kategorie a ostatní se prostě budou ignorovat.

To je o smyčce vše, co mi přišlo důležité. Doufám, že alespoň někomu tento článek pomůže a navnadil vás na chystanou sérii o tvorbě šablon pro wordpress.

Na začátku rozbalené soubory nahrajeme na webový server – většinou pomocí ftp. Pokud budeme joomla! zprovozňovat na localhostu, tak je stačí nakopírovat do určeného adresáře. Pro provozování Joomla! na localhostu doporučuji VertrigoServ. Nebudu zde dopodrobna popisovat, jakým způsobem soubory na server dostat. Pokud si nevíte rady, tak věřte, že většinu informací vám poskytovatel hostingu zasílá při zřizování hostingu pomocí mailu, případně tyto informace najdete na webu poskytovatele hostingu.

Nyní stačí do webového prohlížeče zadat adresu, na které máte soubory nahrány. Nyní následuje první krok a to zvolení jazyka instalace. V návodu je nadále popisován postup při zvolené češtině.

V dalším kroku proběhne předinstalační kontrola. V případě, že něco nesouhlasí, máte možnost to opravit, většinou však budeme dále pokračovat v instalaci.

Nyní musíme odsouhlasit licenci a následně zadat údaje pro přístup k databázi. Ty zjistíme většinou od poskytovatele hostingu. Jméno hostitele je většinou localhost, uživatelské jméno, heslo a jméno databáze závisí na konkrétním nastavení. V pokročilých nastaveních doporučuji zaškrtnout a zvolit prefix, aby se vám lépe orientovalo v tabulkách v databázi.

Dále se nastavuje ftp přístup, pokud údaje nevíte, tento krok přeskočte. Dá se to nastavit později v administraci Joomla!.

Na další stránce už vás čeká jen vyplnění názvu stránek, hesla administrátor a dalších zřejmých věcí. Vše můžete později opět měnit v administraci. Jen doporučuji kliknout na tlačítko Instalovat ukázková data, nahraje vám to do tabulek databáze ukázkový obsah, takže vaše instalace joomla! bude obsahovat nějaký ten článek a anketu a vy se budete moci hned kochat možnostmi tohoto systému.

Tímto celá instalace končí a v dalším kroku už se s vámi instalátor rozloučí. Nyní je nutné smazat složku s instalačními soubory. Pokud ji nesmažete, Joomla! vás na to bude upozorňovat a nic jiného než toto upozornění nezobrazí. Po jejím smazání se vám již zobrazí hlavní stránka vašeho webu.

Pokud zadáte do webového prohlížeče http:/adresavasehowebu/administrator, dostanete se do administrace, ve které celý systém můžete spravovat.

WordPress je systém pro správu obsahu, nebo-li CMS (content management system). Je napsaný v PHP, což znamená jen to, že ho budete moci nasadit na prakticky jakémkoliv hostingu. Samozřejmě bude potřeba i databáze.

WordPress je rozumně velký systém pro menší až střední projekty. Existuje pro něj nespočet pluginů nebo témat (která si lze snadno vytvářet). Víceméně se tedy nemusíte obávat snížené funkčnosti, vše potřebné snadno doinstalujete pomocí pluginů.

WordPress se dá snadno lokalizovat do češtiny, nebo instalovat přímo lokalizovaný balíček. Ten navíc obsahuje i lokalizované základní téma pro WP, takže i layout stránek bude v češtině hned po instalaci.

Subjektivně se mi WP zalíbil daleko více, než třeba Joomla! nebo Drupal. Tím nechci říct, že by tyto CMS byly špatné, jen je to pro menší projekty zbytečně velký moloch.

Po instalaci můžete snadno psát zápisky na nové stránky (roztřízené do kategorií; lze je označkovat i pomocí tagů) nebo statické stránky a to vše pomocí WYSIWYG editoru. Na stránkách bude fungovat vyhledávání. Z administračního rozhranní také můžete upravovat soubory šablony nebo pluginů. A k článkům je možné přidávat komentáře.

Pomocí pluginů do WP přidáme statistiky počtu shlédnutí, fotogalerie, pokročilou správu uživatelských skupin (defaultně jsou ve WP 4 skupiny), a spoustu dalších funkcí. Co více pro blog potřebujete?

Po několika měsících nasazení blogu na WP se mi začaly množit komentářové spamy. Zpočátku to byl tak jeden za 14 dní, v poslední době i 2 denně. Protože mám zapnuté povolování komentářů, čekalo mě vždy pracné mazání těchto nechtěných komentářů.

Vzpomněl jsem si, že v základní instalaci WordPressu byl kromě neužitečného pluginu Hello Dolly i plugin Akismet, který by tento komentářový spam měl odstranit. V administraci jsem se tedy podíval do sekce pluginy a aktivoval plugin Akismet. Pro jeho fungování je nutné mít API key, který lze získat registrací na stránkách WordPressu.

Poté stačí v sekci Plugins (Pluginy) -> kliknout na podsekci Akismet: konfigurace a vložit správný API key. Akismet by měl být funkční. Od jeho nasazení mi odchytil zatím všechny spamové komentáře a já je vždy po týdnu promažu jedním kliknutím na tlačítko. Vřele doporučuji tento plugin mít aktivován.