Většina lidí, co se na internetu už pár let pohybovala, byla znechucená z marketingových praktik banánu, mezi které patřilo (a patří) masivní spamování. Málokde byste našli diskuzi o hostingu bez zaspamované diskuze od banan.cz. Počátkem letošního roku to bylo potvrzeno i z vyšších míst – banán dostal za spamování pokutu.

Tento týden byl hosting banan.cz hacknut, byla pozměněna úvodní stránka některých služeb od banan.cz a část webů hostovaných na tomto hostingu. Trošku jsem doufal, že se k tomu banáni postaví jako chlapy, ale nestalo se. Prohlášení o hacknutí nikde nebylo, Kaluža na svém blogu otázky ohledně hacku vytrvale mazal a klientům žádný vysvětlující mail nepřišel. Taktika zatloukat.

Dnes byl banan.cz hacknut podruhé, všem klientům hacker rozeslal email s tím, že se mu podařilo server hacknout a přihodil všechny údaje o klientovi z databáze banánu. Pěkné, že? Já na tom oceňují zejména vtipně napsané texty, které by jako z oka vypadly textům, které běžně píše Radovan Kaluža, majitel banánu. Každopádně hacker varuje, že příště bude následovat ztráta dat, takže máte-li weby u banánů, rychle zálohujte.

první hack na banan.cz

druhý hack na banan.cz

Screenshoty a aktuální informace najdete například na webtrh.cz.

Pokud budete hledat jiný hosting, tak vřele doporučuji angel hosting – nic lepšího jsem v ČR nepotkal, i když je trošku dražší (vyplatí se to). Pokud chcete vyzkoušet něco levnějšího, zkuste OneBit.cz a určitě nebude litovat.

Je 100 dní hodně nebo málo? Je to něco přes tři měsíce a času je to požehnaně, i když ze své zkušenosti vím, že i mnohem menší projekty byly nakonec vyvíjeny déle. Podle mě však chybou managementu a jistou strnulostí a rigiditou řízení. Uvidíme, zda se mi podaří tyto bariéry prorazit a termín nakonec splnit.

Druhou věcí je, že za 100 dní vývoj samozřejmě nekončí. Je to pouze začátek. Přestože by dle plánu měla na konci tohoto období existovat funkční aplikace, je nutné ji nadále vylepšovat (a těch feature, které se budou implementovat, je opravdu hodně), propagovat a dělat technickou podporu. To už je ale jiný příběh.

Pochopitelně v této fázi nemohu a ani nechci sdělit moc informací o onom projektu, ale během následujících měsíců se určitě podělím o nějaké zkušenost a zábavné zážitky. Uvidíme, jestli se to dá zvladnout. Držte palce

Grafický návrh pro web omezuje hodně technických omezení. Ať už je to velikost zobrazovacích zařízení, věrnost podání barev nebo možnost použití různých technologií. Při tvorbě grafického návrhu musíte vždy myslet na to, že se výsledek zobrazí v x různých obměnách a vždy musí vypadat k světu.

Občas mi přijde nějaký grafický návrh k posouzení a já se nestačím divit, co je někdo schopen vytvořit. Proto jsem také naplánoval tento seriál, vy kterém bych rád zmínil základní pravidla a zásady pro tvorbu grafického návrhu webové stránky a to jak na teoretické, tak i praktické úrovni.

Byl bych rád, kdyby si dnes z dnešního článku čtenáři odnesli to, že webová stránka má vždy nějaký účel a ten je nadřazen grafickému návrhu. Zamyslete se nad tím účelem. E-shop bude mít za účel prodat zboží, na blogu bude účelem čtení článků a u firemních stránek třeba prezentace firmy.

Už víte k čemu stránky budou sloužit? Zamyslete se tedy na tím, co byste na stránkách jako potenciální uživatel hledal. U e-shopu třeba výpis zboží dle kategorií. Vše si sepište. Nyní máte seznam věcí, které na té stránce musí být a zbývá vymyslet jak a kam je zařadit.

Co by na stránce nemělo chybět?  Obecně je to těchto několik věcí:

• vyhledávání - vyhledávací formulář občas na stránce hledá každý, zvlášť když se špatně udělá struktura webu.
• kontaktní informace - tak k tomu není co dodat.
• sitemap – neboli mapa webu. Říkáte si proč? Osobně jsem mapu webu použil snad 2x za život, někdo tvrdí, že ji uživatelé použivají, já tomu moc nevěřím. Ale pro roboty indexující web je sitemap snadnou cestou k prolezení celého webu, takže není důvod nezařadit.
• odkaz na hlavní a případně předchozí stránku

A co na stránkách nemá co dělat?

• počítadlo přístupů – počet shlédnutí stránek zajímá tak maximálně majitele stránek nebo jeho konkurenci. Proč by tato informace měla být veřejně přístupná?
• různé létající a blikající objekty – možnosti webu jsou obrovské a chápu radost webdesignera při objevení animací a z toho vyplývající snahu nacpat toho skákajícího králíčka na nějaké stránky, ale tohle na webu doopravdy nemá co dělat. Odlákává to pozornost při čtení textů. Stejně tak různé poletující hvězdičky za kurzorem a další zvrhlosti. Akorát tím návštěvníky naštvete.

Všechna pravidla nejsou samozřejmě univerzální a pokud víte co děláte, můžete je vynechat.

Na závěr jedna rada pro teen-designery: tvoji rodiče většinou nebudou cílovka webů, co děláš, takže jejich názor na tvůj výtvor je irelevantní a není měřítkem kvality!

Každý, kdo na webu nabízí plochu k inzerci a má vysokou návštěvnost, vám také předloží podrobnou analýzu složení návštěvníků webu a to včetně takových pikantností, jako kolik procent návštěvníků má v domácnosti mikrovlnku. Inu, na webu je těžké zůstat anonymní a každý blbý dotazník nebo quiz se vám započítává do vaší „karmy“. Facebook ale jde o level dál.

Princip facebooku (a dalších sociálních sítí) je totiž v tom, že zveřejníte osobní údaje. Vkládáte fotky z akcí, píšete co se vám stalo a co jste si koupili. Když se nudíte, tak vyplníte jeden z milionů testů, které vám ukáží, jaký přesně jste typ člověka. Prostě sdělování osobních údajů je to, co dělá tyto sítě zábavnými. A když už ty informace provozovatel webu má, tak proč je nevyužít;) Pro ty, kteří chtějí inzerovat to nabízí úžasné možnosti. Můžete zacílit na přesnou věkovou skupinu, na přesnou geografickou lokalitu a daleko více. Reklamy se zobrazí lidem, kteří mají v profilu informace, které zadáte jako kriterium cílení.

A nakonec doporučuji poslední díl seriálu it crowd (sezóna 3, díl 5), téma sociálních sítí je stěžejním motivem tohoto dílu.

Abych se přiznal, rád bych navštívil Future Of Web Design 2009, takže každý kdo chce podrobnou recenzi a rád by mě tam vyslal, prosím zanechte komentář. Třeba se mi podaří získat The Carsonified Golden Ticket a perfektní reportáž vás nemine.

Ale zpět k těm blogům. Potřebujete zákazníky nebo přilákat nějaké návštěvníky webu? Vemte nějakou drobnost a pro bloggery vytvořte soutěž, která vám přivede jejich čtenáře na vaše stránky. Náklady nejsou vysoké a přínosy mohou být velmi značné. Inspirujte se Carsonified, z vlastní zkušenosti vím, že toto funguje i na českém trhu. Je to velmi zajímavá alternativa ke klasickým marketingovým kampaním.

Když už jsme u těch zajímavých akcí, v řijnu v Praze probíhá webexpo a vypadá to, že tam bude několik povedených přednášek, takže určitě doporučuji navštívit.

Většinou se snažím stránku kódovat tak, aby nedošlo k nějakým problémům mezi prohlížeči – většinu chyb a nebezpečných míst již znám a není se jim problém vyhnout. Tentokrát jsem však vůbec nemyslel. Potřeboval jsem vyřešit skrývání určitého prvku na stránce.

Prvek jsem tedy nastyloval jako display:none; a pomocí javascriptu ho poté v návaznosti na akci zobrazoval. Bohužel oním prvkem byl tag <tr> a já už web optimisticky testoval pouze ve Firefoxu. Druhým zádrhelem bylo nastavení oné akce. Potřeboval jsem, aby se prvek zobrazoval po vybrání položky v <select> a tak jsem dopsal eventy onClick přímo do jednotlivých <option>.

Ve Firefoxu mi to krásně fungovalo a já se radoval. Bohužel jsem pak web pustil v IE a divil se, proč se mi nic nezobrazuje ani při zběsilém klikání ve formuláři. Chvilku jsem hledal chybu ve skriptu a nakonec začal googlovat.

Ano, je to tak. <option> není tag, do kterého lze psát eventy pro javascript a protože mi to ve Firefoxu fungovalo, tak jsem to moc neřešil. IE se zde chová správně a nereaguje na ně. Přesto to ale naštve, zvláště když to znamená přepsání celkem hodně kódu. Ale mohl jsem si za to sám – nemyslel jsem.

No a když se mi to nezobrazovalo ani po této opravě, už jsem nevěděl, kde by mohla být chyba. V zoufalství mě napadla ještě jedna věc a google ji potvrdil. IE bohužel nedokáže nastavit display:table-row;, takže po chvilce zkoušení jsem to vzdal, do všech <tr></tr> jsem doplnil tag <div>, který se dá zobrazit jako inline-block a poté to vypadá správně ve všech prohlížečích.

Totálně zabitý večer jen kvůli tomu, že jsem nepřemýšlel a kódoval bez rozmyslu. Člověk se asi musí jednou za čas vytrestat, aby si dával pozor.

Pro zákazníka teď zřejmě přijde šok ale my vývojáři to známe. Zatímco jedno a to samé auto dnes pořídíte s cenovou odchylkou kolem 20%, u webových stránek to může být odchylka až 1500%. Ano, webovou stránku, kterou bych vytvořil za 5000 Kč by jiná společnost prodala za 70000 Kč a více. Je to umění prodeje.

Smutnou pravdou je, že i přes vyšší cenu zákazník nedostane o nic vyšší kvalitu. Společnosti, které si získají důvěru, jsou schopné prodat místo kvalitních webových stránek i naprostý odpad. Zvláštností je i fakt, že nabídnout významné společnosti na trhu webové stránky za 20 tisíc by zřejmě důvěru nevzbudilo (přitom to jsou reálné náklady malého studia na statický projekt). Sečteno a podtrženo, ceny webových stránek jsou založeny na umění prodeje. Cena nastřelená nízko není důvěryhodná a horní hranice je extrémně pohyblivá.

Chcete-li se zasmát nad různorodostí cen a služeb, zkuste si zadat na www.epoptavka.cz fiktivní poptávku na statickou webovou stránku s redakčním systémem. Nezapomeňte se pak v diskuzi pochlubit s tím kolik nul měla cena nejnižší a kolik nejvyšší.

Zdroj: http://www.mirecek.cz/reklama-marketing/realne-ceny-webovych-stranek/

Kvalitní webové stránky nejsou věcí, kterou by dokázal vyšmudlit člověk po přečtení jedné knihy o webdesignu. Webové stránky jsou především marketingovým nástrojem a jako takové by měly přinášet zisk – ať už ve formě konverze návštěvníků v zákazníky, nebo jiné. Samotný grafický návrh (tedy to, co je pro klienta většinou jedinou porovnatelnou věcí – mimo ceny) není nic snadného. Je potřeba znát základní principy a trendy v tvorbě přístupných webových prezentací, znát marketingově-psychologická pravidla rozvržení stránek. Kvalitní grafické návrhy lze zakoupit od 15 000,- od renomovaných designerů a troufám si tvrdit, že každá utracená koruna je zde zaplacena zcela právem a poměr cena výkon je doopravdy vysoký. Oproti celému webu za pár stovek daleko vyšší.

Co dělá webové stránky kvalitním produktem dále? Jsou to hodiny analýzy trhu. Návrhy klíčových slov, návrhy marketingových strategií, návrhy reklamních kampaní. A co dál? Nakódování stránek? Také práce na několik hodin. Dobří kodéři také nerostou na stromech a je jasné proč. Mimo znalostí HTML a CSS je potřeba znát rozdíly mezi prohlížeči a znát jejich slabiny.

Když se k tomu připočte případný RS, je nutné započítat do celkové ceny ještě práci programátora.

20 000,- pro malé studio za statickou prezentaci (tedy bez programátora) může být už nyní překročeno. Vezmeme-li v potaz osobní schůzky s klientem, hodiny protelefonované při konzultacích a hlavně to, že studio musí zaplatit doopravdy drahý software, na kterém stránky vyrábí, dostaneme se s cenou ještě výše. Student střední školy nabízející stránky za 500,- tyhle věci neřeší. Osobní schůzku vám nenabídne, komunikuje přes ICQ a vše dělá na upirátěném Photoshopu.

Je to jako když jdete na oběd do dobré restaurace nebo na junk food do fast-foodu. V obou případech se najíte a nemáte hlad. V restauraci to bude dražší, ale obslouží vás, dostanete dobré a zdravé jídlo a budete se tam cítit příjemně. Někomu může stačit fast-food, který je levný. Když nepotřebujete žádný servis a je vám jedno, jaké zdravotní následky takové jídlo má, je to dobrá volba pro vás.

Osobně vím, jak web za 5000,- může vypadat. Když vám někdo dodá všechny podklady, tak je to ještě docela dobře udělaný web. Ale to se prostě nestává. Web za 5000,- jsou vyhozené prachy.

Samozřejmě je blbost, když někdo navrhne neziskovce s ročním rozpočtem 500 000,- informační web za 300 000,-. Vždy se cena musí přizpůsobit účelu a situaci a podle ceny se bude odvíjet, co všechno zákazník dostane. Jak kvalitní web bude.

A k epoptavce. Myslím, že zde není co komentovat. Každý rozumně uvažující člověk ví, že na epoptavce se vyskytují velké firmy nabízející plný servis a také středoškoláci nabízející hluboce podprůměrné stránky za pár stovek. Abych řekl pravdu, tak z mého pohledu tady zákazníky ojebávají v největší míře právě ti s nízkými cenami, protože takové stránky by si nikdo neměl brát ani zadarmo. Jsou to vyhozený prachy a samotné stránky mají spíše negativní přínosy. A každý, kdo někdy upravoval stránky po takovémto expertovi, ví o čem mluvím.

Textový editor

Textový editor je asi základem při tvorbě webových stránek, bez něj toho moc neuděláte. Samozřejmě pro napsání jednoduchých stránek stačí notepad, u větších projektů však oceníte vymoženosti propracovanějších programů.

Pokud pracuji ve windows, používám PSPad /stránka projektu/ nebo Notepad++ /stránka projektu/. Oba dva editory jsou vynikající a pro tvorbu webu se hodí více než perfektně. V linuxu lze využívat VIM případně Kate. (g)VIM (existuje verze i pro Windows) je propracovaný textový editor a pokud se s ním naučíte alespoň trochu pracovat, ušetří vám hodně času a nervů. Na druhou stranu je nutné x hodin věnovat sžití se s tímto programem.

Samozřejmě existují i více propracované (barevnější a krásnější) editory. Mají své výhody, ale i své nevýhody. Nedoporučuji používat WYSIWYG, přesto se však produkty jako Adobe Dreamweaver nebo Microsoft Expression Web mohou někomu zalíbit a usnadnit mu práci (zvláště produkty Adobe jsou na vysoké úrovni; odpovídá tomu však i cena). Pro linux existuje Quanta, což je vynikající editor, který lze používat zdarma (existuje vylepšení placená verze).

Kaskádové styly

Pro tvorbu kaskádových stylů používám buď textový editor a nebo skvělý prográmek TopStyle Lite /stránka projektu/, který je v lite verzi opět zdarma. Doporučuji vyzkoušet.

Grafika

V grafice bezkonkurenčně vládne Adobe Photoshop a Illustrator, bohužel díky jeho ceně na tyto nástroje nedosáhne každý. Samozřejmě je to software pro profesionály a existují alternativy, které jsou zdarma a bohatě dostačují. GIMP /stránka projektu/ je dostatečná náhrada za Photoshop a místo Illustratoru můžete vyzkoušet Inkscape.

Server

Doma mám na serveru nakonfigurován Apache, na pracovním notebooku však skvěle postačuje triáda VertrigoServ /stránka projektu/. Spojuje MySQL + PHP + Apache do jednoho balíčku a po instalaci máte funkční předkonfigurovaný server. Víceméně za pár minut můžete vesele spouštět skripty. Pokud nerozumíte konfiguraci serveru, doporučuji alespoň jednou vyzkoušet nakonfigurovat Apache. Budete vědět kde co hledat.

FTP klient

Bezkonkurenčně nejlepší se mi zdá FileZilla /stránka projektu/, takže zkoušejte. Zvládá sftp a pracovat s ním můžete v linuxu i na Windows.

Browser

Samozřejmě je nutné stránky odzkoušet ve všech používaných prohlížečích, já však využívám Firefox a několik skvělých pluginů usnadňujících tvorbu (a ladění) webu. Pluginy: FireBug, Web Developer, Screen Grab!, SEOpen, ColorZilla.

Druhý pohled je poněkud širší. Webdesign není jen samotné navrhování webových stránek, ale i jejich tvorba (kódování a stylování) a programování. Ale to samo pro vytvoření funkční webové stránky nestačí. Je nutné umět nakonfigurovat server a zpřístupnit tak stránky celému světu (samozřejmě stačí umět nastavit hosting v případě menších projektů).

V dnešní době přistupuje k webdesignu i SEO (optimalizace pro vyhledávače) a copywriting – tedy psaní textů pro web. To je zase více marketing. A když už mluvíme o marketingu, co třeba využití psychologů pro rozmístění prvků na stránkách?

Jak je vidět, s tvorbou webu je spojeno hodně činností. Webdesign je trochu umění a trochu řemeslo. Pokud budete chtít mít stránky vyšperkované k dokonalosti, budete muset propojit všechny možné znalosti a vytvořit perfektní web – jenom css a html vám stačit nebude.