Základ dobrého kaskádového stylu

Každý kdo se zabývá webdesignem jistě ví, co znamená zkratka CSS. Těm, kteří si nejsou jisti prozradím, že se jedná o tzv. kaskádové styly, přesně tedy Cascading Style Sheet. Po jisté době webdesignové anarchie (ještě dnes se slzou vzpomínám na tzv. tabulkové layouty – celý web byl vložen do tabulky) se jasně vytyčila pravidla, která tomu všemu dávají větší řád. A proto se dnes (x)html používá pouze pro definování toho, čím je obsah, který se má zobrazit na stránce a CSS pak udává vzhled.

Oddělení obsahu od vzhledu se určitě všem webdesignerům nezamlouvalo. Ony už třeba výše zmíněné tabulky – z logiky věci by se nemělo rozložení stránky nahrnout do několika vnořených tabulek. Tabulky slouží k přehlednému zobrazení dat a k tomu by se také měly používat. Jenže ono to bylo tak bezproblémové všechno nastrkat do tabulek – sice to nebylo moc přehledné, ale zase to bylo víceméně bez větších problémů. A proto i spoustu dnes vytvořených webů tvoří spousta různých tabulek – někteří kodéři jsou holt líní učit se nové věci.

Abych uvedl i jeden praktický nedostatek tabulkových layoutů, tak musím říct, že je velmi problematické to, že se tabulka zobrazí až po celém načtení. To může být problém u rozsáhlých stránek, kdy potencionální návštěvník musí dlouho čekat na zobrazení stránky.

Když tedy stylujete nějakou webovou stránku, jistě vás dokáře naštvat, když vám někde nějaké menu o 2 pixely uhýbá do prava a nebo se nechce přilepit k horní části okna browseru. A z toho důvodu je velmi chytré si hned na začátek každého stylu (případně pouze toho, který tvoří layout) dát:

* {
     margin: 0;
     padding: 0;
}

Případně ještě doplnit:

border: none;

protože ony i okraje dost často zlobí. Celkově tedy:

* {
    border: none;
    margin: 0;
    padding: 0;
}

O resetování stylů CSS je podrobněji napsán tento článek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *